DĚTI ADHD, ASPERGER, PAS

 Pokaždé, když sem vložím příspěvek, kde se můžete ptát na všemožné, zjistím, že mnohdy vysílám přenos přijímačům, které nejsou nastaveny na mou frekvenci. Neříkám, že všechny, ale najdou se takové a v tomto případě cítím, že je zbytečné cokoliv vysvětlovat, psát, prostě moje zpráva nemůže být danými přijímači dekódována, protože přijímač ještě nedošel do bodu poznání, které mu umožní ty kódy přeložit do vzkazu, jenž by onen přijímač pochopil. Tohle ovšem nepíšu proto, že chci ty potrefené rozčílit, anebo proto, že se chci povyšovat, ale proto, abyste pochopili, proč někdy někomu neodpovím anebo už nereaguju na další jeho doplňující dotaz: nemá to totiž v danou chvíli smysl. Učím se šetřit svou energií, což ta učitelka ve mně, kterou jsem dříve byla, dost špatně nese, ale přesto už ubývá mých reakcí tam, kde není živná půda, kde by perly byly zbytečně házeny sviním

:D Nicméně i přesto se vrátím k jednomu z vašich dotazů ze včerejška a připíšu k němu něco víc. Pozor, odstavec!
Ptali jste se na děti s "diagnózami", děti s ADHD, aspergerem, PAS a dalšími. Proč si myslíte, že tyto diagnózy mezi námi jsou? Protože lidé jsou zacentrováni v hlavě, v mozku (byť to u některých jedinců nevypadá), v rozumové části, logice, v egu, tudíž ve škatulkování, poměřování, vědeckých analýzách, procentech, průměrech, výpočtech, logickému uchopování věcí. Ničemu jinému nerozumí, nechápou, potřebují vidět černé na bílém, slyšet napřímo, vidět důkazy, vypočítat stylem jedna a jedna jsou vždy dvě, potřebují papír, který jim dokáže, že je něco A a nikoliv B. Nejsou schopni vnímat mezi řádky, vnímat intuicí, vidět a naciťovat srdcem, nemají ten růst či posun, který by jim dokázal otevřít se realitě kolem nich a "vidět" neviditelné. Je to v pořádku. Ale s takovými lidmi pak nemá smysl bavit se o nadpřirozenu, auře, energiích, vibracích, těch nuancích, které já vidím tak zřetelně, jako vidíte vy procházejícího člověka kolem vás na ulici. Nejde někomu vysvětlit, proč víte, že ten či ta umře v 62 letech na úraz hlavy, že ten či ta je plná hněvu, protože jí muž zahýbá, že ten či ta lítá doma se savem v ruce, aby očistila všechny plochy třikrát denně, jelikož neměla šťastné a pohodové dětství atd. Vzpomeňte si na všechny ta dávné myslitele a lidi, kteří poukazovali na paralelní reality, na věci metafyzické, na pana Teslu, který tvrdil, že budoucnost má vše, co bude založené na vibracích a energiích.... ještě před 20 lety jsem mu plně nerozuměla, teď už se jen usmívám a jeho moudrosti se klaním. Proto nelze lidem v egu/hlavě/logice vysvětlit, ani nastínit, že žijeme v prohnilém světě pravidel, nesmyslných akcí, tabulek, očekávání, honu za hmotou a tlaku na výkon, že ten fakt, že když se někdo vymyká předpokladům, ve kterých žijeme a o kterých jsme po generace přesvědčeni, že ten či ta nejsou ti divní, ti hendikepovaní, ti, kteří jsou nezdraví, neuchopitelní, a tudíž potřebují nápravu či papírový důkaz "já jsem jiný než vy, musíte se s tím smířit a měnit na oko svůj přístup a komunikaci". Já sama tomu čelím denně a svého syna bych přála všem studentům na pedagogických fakultách, aby už konečně pochopili a začali být učeni individuálnímu přístupu k lidským bytostem, protože tento přístup nemívají mnohdy ani alternativní školy. Tyto děti se všemi těmi rozumem vyžádanými diagnózami sem přišly, abychom se právě probrali a začali přemýšlet nad tím, proč systém nefunguje, proč nefungují vztahy a bortí se, proč je tolik lidí nemocných a to i mladých, proč je tolik úrazů, nehod, náhlých úmrtí, lidí psychicky naprosto ponořených ve sračkách a neschopných se z nich vyhrabat, proč tolik lidí najednou pochopilo a zpracovává svoje traumata, pocity křivdy, špatného zacházení ze strany rodičů, školy a jiných institucí, proč si lidé více a více zakládají na své svobodě a vrací se k Přírodě, Lásce, Laskavosti, Pochopení... tedy protipólu Rozumu, Hlavy, Egu, Hmoty. Já miluju autisty, ADHádisty, Aspergery a všechny děti, které nesedí poslušně s rukama na kolenou, nemlčí, když autorita zavelí, neklopí zrak, když prochází úča nebo rodič, nehrají či nepracují v tichosti, protože ticho je u dětí něco strašnýho. Vděčím svému synovi, že se mi vrátil a dává mi kapky a dává kapky i všem kolem, protože z nich jenom vytahuje jejich vlastní nezpracovaná černá zákoutí duše, probouzí v nich hněv, nenávist, nepochopení, protože on a další jemu podobné děti sem přišel ten hnůj přeházet jinam, vytahovat z lidí jejich pravou podstatu a ukázat, co za hnus si tu nahráváme mezi sebou a ještě mu věříme. Díky, synu, díky, Vesmíre, díky duše má! Náš svět, naše společnost nebyla a není připravena na tyto čisté duše, proto se proti nim brání, řve a nechce uhnout ze svých postupů a metod, protože to by vyžadovalo práci na nich samých a do té se nikomu nechce. A když si k tomu ještě přidáte karmickou zátěž a lekce, traumátka z dětství, z nenaplněnosti, z nedosažení vysněných cílů, z toho, že si vlastně dospělost představovali jinak, z problémů, které ten svět dospělých znamená a další trilion smutků, pak se nedivte, že tyto děti a všichni, kteří si jdou vlastní cestou bez ohledu právě na ten systém a doporučení a tabulky, tyto zabedněnce serou, je to prosté, máme před sebou ještě míle výšlapu. Ale je potřeba nepolevit a vy, co už aspoň lehce chápete, vytrvejte. Měnit zaběhnuté postupy je složité, chce to odvahu, práci na sobě, vystoupení z vlastní komfortní zóny, ale hlavně postavení se čelem obřímu davu zabedněnců, lidí urážlivých, útočných, lidí ublížených, bez sebelásky, kteří prostě nepochopí, dokud neuznají, že oni sami mají problém, že to není problém těchto dětí, které jim jen zrcadlí ten jejich vnitřní hnůj či prázdno, což je ještě možná horší. Proto furt ty nálepky, ukazování si, pohrdání, volání po poslušnosti atd. Můj syn třeba mě už naučil tolik, kolik nikdo jiný za dobu, co tu na Zemi chodím. Když jsem ho třeba upozornila, že ve vzkazu pro vás nepíše počáteční písmeno ve větě velkým písmenem, ač to pravidlo zná, obrátil se na mě těma svýma vesmírnýma očima a řekl: "No a? Já to tak chci mít." A já neprotestovala, řekla jsem si, vlastně ano, je to tak. No a? No a, že druzí něco čekají? No a, že je pro druhé problém najít k těmto dětem cestu? No a, že je někdo zabedněný a žije v tom svém modu, my to tak nemáte a jsem za to sakra ráda. Naslouchejte těmto dětem "s diagnózou" maximálně, jak jen můžete. Pokud jej máte v rodině, děkujte Bohu, že vám seslal tento Dar, protože děti "bez diagnózy" nejdou na dřeň, nemají ten přesah. A pokud máte doma dítko, které navíc neuznává autoritu, i kdybyste se rozkrájeli a hodili na pánev místo cibule, nedělá nic na povel ani tak, "jak se čeká nebo sluší a patří", pak o to víc otevřete svá srdce, protože to je přesně ten úkol, pro který sem přišly :-)
Máte zač! Morgana

Populární příspěvky z tohoto blogu

JMÉNA S TĚŽKOU KARMICKOU ZÁTĚŽÍ

ANDĚLSKÁ ČÍSLA

PRSTY NA RUKOU A PSYCHOSOMATIKA