ENERGIE TRAGEDIE
Když přepnu svůj soukromý profil na Morganu, je to vstup do zvláštního světa, dalo by se říct. Jelikož tu totiž nemám pod touto stránkou odlajknuté žádné stránky, žádné osobnosti, začne mi tu vyskakovat to, co si fb myslí, že by mě zajímalo. A hádejte, co to asi je? Ano, všechna sračkoidní média, která tu onanují, takže pod sebou mám klidně 12 příspěvků s tragédií, která se stala. Chtěla jsem totiž něco dopsat k příspěvku u svíčky, tak jsem tam mrkla a tahle žumpa na mě vytekla v celé své kráse. Divím se, že v této zemi je ještě někdo, kdo je zcela zdráv a při smyslech
:D To, co se dnes stalo, může děsit, ale víc mě děsí vliv médií, sociálních sítí a pisálků, co z každé tragédie udělají veledílo plné dohadů. Ale proč tu takto v noci píšu: už jsem ležela, ale nedalo mi to a přešla jsem k notebooku, abych vám ještě napsala tento dodatek: to, že se stala tragédie, víme. Ale pojďme nerozdmýchávat energii strachu, úzkosti, smutku a jisté paralyzace z toho všeho dění. Tyhle energie jsou velmi mocné a fungují podobně jako domino: chytne se jeden kvádr, lehce se zhoupne, pak se rozkýve, začne padat a tím trefí ten následující kvádřík. A ten se opět lehce zachvěje v základech, zhoupne, rozkýve a padá a takto to valí dál a dál. Co udělat strach a bezmoc před třemi lety a jaký dopad to na nás jako celek mělo, víme, nezapomněli jsme. Stejně tak si pamatujeme, co to s většinovou populací udělalo, když přišla modro-žlutá duha. Ano, je zcela v pořádku tu zprávu, co tu proběhla před pár hodinami jako žhavá, nějak přijmout, vstřebat, ale slibme si, že se v tom nebudeme zbytečně dlouho šťourat, nimrat, že ji nebudeme pitvat v hovoru, v psaní, v myšlenkách. Já vím, že to zase bude z mé strany velký kopanec do vosího hnízda, ale ti bdělejší z vás už asi chápou, kam tím mířím. Je potřeba nenechat se do té hry dostat, nenechat se jí lapit, spolknout a začít se zmítat v žaludečních šťávách jejích útrob. Dejte si čas to přijmout, je to prostě tak, ano, stalo se. Ale zase se brzy snažme z těch nízkých energií hrůzy a vyděšení pomalu vyškrábat ven, nepodporovat ji naším krevním tokem, pulsem, tepem srdcat, myšlenkovými pochody. Jako celek, tedy společnost, totiž máme sílu a vibrační status. A čím je sycen, to v něm sílí, pochopitelně. Už bylo dost těchto praktik a postupů. Vedou totiž jen tam, kam už fakt nepotřebujeme hlouběji jít. Hezkou dobrou noc! Opatrujte se.
