MORGANINA ÚŽASNÁ ESEJ
Ani netušíte, kolikrát už mě napadlo tuto stránku uzavřít, anebo ji na čas někomu dát do spravování a navrátit se, až bude syn větší a nebude mě tolik potřebovat. Svou stálou klientelu na karty mám tak jako tak, druzí se ke mně dostanou, pokud se tak má stát, tak proč trávit čas na fejsbuku, zbytečně se nechat atakovat psychopaty a závistivými zfrustrovanci. Ale pokaždé, když začnu mít pocit, že usednu a rozloučím se, dojde mi děkovný email od nějaké nešťastné duše, která jedinou vzpruhu ve svém životě nachází v tom mém psaní, v té mé aroganci, vulgaritě, egoismu a nepokornosti. Je vás čím dál víc a já vám všem děkuji za to, že se na mě obracíte o radu, o výklad, anebo jen tak poděkujete za mou existenci a tohle všechno exhibování, co tu už pár let vedu. Život dokáže být k některým z vás skutečně krutý, mnohdy vytváří scénáře, které by ani nejlepší scénárista nebyl schopen kdy vytvořit a režisér za pomoci herců sehrát. Píšou většinou ženy, ale sem tam se ozve i muž. Některé z vás se topí v dluzích, některé jste zůstaly těhotné či s dítětem bez střechy nad hlavou, protože ten pitomec, co si do vás vytřepal pytlík, si nakonec jako pubescent uvědomil, že vás vlastně nechce a odkráčel bůhvíkam, jiné jste ve vztahu s násilníkem, alkoholikem, psychopatickým magorem, jiné toužíte po miminku a nedaří se, další zase vlastní dítě zemře (mnohým před jejich vlastníma očima), jiné jste samy bez rodičů, sourozenců či přátel, další pak žijete v zahraničí a nemůžete se díky tyranskému manželovi vrátit, jste bez práce, bez sexu, bez lásky a citového zázemí a většina z vás, troufnu si tvrdit, že 90%, bez sebelásky, sebevědomí, bez cílů, odhodlanosti, síly a motivace, naprosto vyhaslé a uvadlé, jak květy růží bez vody. To, proč se vám nyní děje to, co se děje, důvod, proč se vám nakupí třebas i pět soudních jednání v jednu životní etapu, na které jste navíc ve většině případů bez jakékoli cizí pomoci, to se dozvíte s odstupem času při zpětném pohledu a já vám garantuji, že v tu chvíli každá jedna z vás pochopí, proč tomu všemu tak bylo a zrovna v takové posloupnosti událostí, jakou jste si prošly. Víte, není umění dobře se vdát a nechat se zajistit manželem, pokud vám tento zahýbá, kde se dá, není obdivuhodné stoupat strmě po kariérním žebříčku, když vás po 12 hodinové šichtě v křesle top manažerky doma nečekaná nikdo, než vyhladovělá kočka a prázdná lednice. Nemusíte mít děti jenom proto, že už jste přeskočily třicítku, nemusíte se zadlužit hypotékou jenom proto, abyste taky měly barák s deseti metry čtverečními na vysněnou skalku a kvůli malé výplatě a vysokým splátkám do sebe cpaly suchý rohlíky. Nemusíte jezdit každé léto k Jadranu a v prosinci do Špindlu jenom proto, že se to nosí. Nemusíte nikde být, kde být nechcete, dělat něco, co dělat nechcete, plnit očekávání rodičů, kamarádů, kolegů či společnosti jako takové. Nemusíte být s tím, s kým vám není dobře jenom proto, že jste mu před dvaceti lety řekla před podnapilým farářem své "ano". To, kde se nacházíte a koho na své cestě máte kolem sebe, je z větší části dáno karmou, která vůbec nesouvisí s tím, jací jste, jak se některé z vás domnívají (viz. předchozí můj psaný příspěvek). Každý sklízíme, co jsme zaseli a to nejen v této inkarnaci, ale i v těch předchozích. Pokud vás někdo okrádá či se snaží obrat o majetek, je to proto, že jste vy sami někoho o něco připravili. Pokud vás někdo týrá, je to proto, že vy sami jste někoho v minulosti týrali či šikanovali. Pokud se vám do cesty dostane magor, který vás pronásleduje a ničí vám život, je dost pravděpodobné, že to samé jste danému jedinci udělali vy v některém z minulých životních setkání. Vše musí být v rovnováze, vše se musí splatit a byť nevidíte počátek, délku ani stav té pomyslné nitky, pak vězte, že se vám nic neděje jen tak, jak si naivní snílkové myslí. Proto berte každou zkoušku jako možnost duchovního růstu, jako příležitost k životnímu skoku a posunu, který je mnohem víc obohacující než trvalý pocit štěstí a prosperity, která jednou taky skončí. Nemyslete si, že když se někomu na oko daří, že ve svém životě nemá něco, co mu chybí, za co se stydí, co skrývá a tají před okolním světem. Nemyslete si, že jste v tom sami a nikdo jiný neprožívá a nezažívá to, čím si právě procházíte vy. Neznám jedinou rodinu, která by fungovala bez problémů v komunikaci, neznám jediný pár, který by byl dokonalý bez jediné šmouhy, neznám jediného člověka, který by měl všechno, po čem kdy toužil. Vždy je tam nějaké ale. A říkejte si to pokaždé, když už budete mít pocit, že dál nemůžete, že už není čeho se chopit, že už není kam jít, co čekat, v co věřit. Vše je ve vás: láska, touhy, síla a víra v lepší zítřky. A věřte, že v mnoha případech stačí udělat už jenom jeden pomyslný krůček a jste v cíli, jen mnozí to právě před tím posledním vyšlápnutím vzdáváte.
Děkuji za vaši důvěru, kterou ve mně vkládáte. Děkuji za nádherné zprávy, které mi píšete s díky za mou maličkost a tuto stránku. Děkuji za každou dobrou duši, která je vděčná, nebere ode mne nic jako samozřejmost, nemá potřebu své komplexy řešit špiněním mého jméno. Děkuji za všechny z vás, kteří i přes své nedostatky, pády a nemilosrdnost osudu jdete dál a sílu berete tady. Je to známka toho, že tu mám být, mám psát, vytáčet vás do nepříčetnosti a srát. Protože tohle všechno jsou emoce, které fungují jako hnací motor někam se hnout a něco dělat. A to je cílem, který jsem si vůči vám vytýčila.
Krásný zbytek pátku a víkend si užijte v poklidu a s těmi, kteří vás milují a které milujete i vy.
Morgana (a smíchem hýkající syn po její pravici) :D <3
