VÍTĚZ A PORAŽENÝ

 Emoce pomalu opadávají, hrdinové dne, kteří bojovali za reprezentativní kousek, si vzájemně na fejsbuku gratulují, a poražení na ně dorážejí s tím, jak špatná tato volba byla a bude pro budoucnost našeho státu. Všimněte si, že ti, co převážně volili nyní už známého výherce trůnu, v minulosti stáli za určitými postoji a výroky, které se nyní nejeví jako šťastné, spíše naopak. Nu ale i rozčarování s odstupem času patří k životu také. Pokládala jsem si otázku, proč lidé chtějí "pěknou figurku" k reprezentaci, proč jim to slovo "reprezentace" připadá tak důležité, co se změní na jejich životech, když bude hlava státu na pohled žádoucí a přijatelná? Proč je pro nás tak důležité, co si myslí druzí (v tomto případě zbytek světa)? Nemělo by to být jedno? To jen pro vaše soukromé přemýšlení... Když jsem tu psala, kdo vyhraje a kdo naopak na trůnu nebude sedět nikdy, byly tu otázky, zda si copak přeji v čele státu toho či onoho. Ráda bych tu vysvětlila pro mnohé možná překvapivou a novou informaci, že to, koho vidím v predikční vizi, nesouvisí s tím, koho by volila moje osoba, kdyby byla ochotná k volbám jít. Vize nerovná se touha, vize jde jiným kanálem, touha zase odlišným. My jako celek dostáváme to, co potřebujeme, co ještě je nutné k dopochopení. Až poté to může odejít. To, jak jste nastavení, jak přemýšlíte, jak chováte, vytváří vaši realitu, kterou pak zažíváte na svém fyzickém těle, vidíte očima, slyšíte ušima, vnímáte smysly. Jenže nás je v republice deset milionů a každý jeden z nás je nastaven jinak, jinak přemýšlí, jinak se chová, vytváří tedy jinou realitu. A ten chumel nás všech pak vytváří onu realitu a pole pro lekce celku (však to asi znáte z mého textu o šachovnicích). Pokud tedy v mém textu bylo napsáno, že dostaneme přesně toho, koho potřebujeme, opět to nemělo nic společného s mou touhou či přáním, ale s vizí, karmickým nastavením obyvatelstva či státu, které tou svou směsí, tím namícháním potřebuje zažít věci, jež uvede do pohybu právě včera zvolený "král". A tohle všechno, milí moji, bylo dávno rozhodnuto

:-) Nemělo tedy smysl kamkoli chodit, nemělo tedy smysl domnívat se, že vhozením lístku do urny něco změním já, Blanka, Oldřich, paní Kropáčková, starej pan Vomáčka - respektive smysl to mělo, jen podpořili to, co by se stejně stalo. Na Vesmíru a Osudu je nádherná ta dokonalá promyšlenost, ty detaily, které se dějí bez potřeby víry lidí. Když smíchám mouku s mlékem, taky nedostanu rajskou a stejně tak to funguje energeticky kolem nás a se vším, co jen na tom božím světě existuje. Přicházejí mi dotazy, zda bych nemohla napsat něco k panu králi. Já tu sledovala dost analýz astrologických, dost numerologických, náhledů z karet a usmívala jsem se. Nebudu se řadit mezi další ezobáby, které tu dělají náčrty budoucnosti, to mě přešlo již dávno a měnit to nehodlám. Navíc se snažím nedělat to, co dělá většina, takže tu analýzu, po které tak toužíte, napíšu jen stručně a spíše k vašemu zamyšlení: Pan král se narodil v listopadu, v tomto měsíci se rodí nejvíce sériových vrahů. Je narozen ve znamení Štíra, se kterými mám tu zkušenost, že umí být velmi násilničtí, agresivní, tyranizující (ano, teď začnou štěkat Štíři, že to tak není a bla bla bla a v amoku zapomenou, že výsledný profil se pochopitelně určuje z několika faktorů ne pouze narozením v jedenáctém měsíci roku a tento fakt, prosím, vnímejte i při analýze pana, který míří na hrad). Dále byste si mohli vzpomenout na mé dřívější poznámky ohledně dat narození, kde se opakuje jedno číslo vícekrát. Vzpomínáte? Není to nikdy dobře, protože dané číslo své kvality, které v sobě nese, mnohonásobí, no a náš budoucí vládce má v datu pět jedniček. Já mám v datu jedničky tři a už tak jsem poměrně silný jedinec, který co zacílí, to získá, takže pět? Jednička má v sobě sílu nesmírné individuality, lídra, člověka, který umí vést, řídit, ale... umí si i dělat věci po svém a nic a nikdo ho nezničí ani nezastaví. A do toho ten Štír... Pak se podívejte do tváře, těch rysů je tam taky fůra. Ano, působí velmi slušně, uhlazeně, pohledně, nedá se mu upřít i jistá míra charisma a hrdosti, kterou tam tedy vnímám. Nicméně vezměte si pánovu fotku a zakryjte od očí dolů jeho obličej a dívejte se jen na ty oči. Stále jste okouzleni? Stále na vás působí v pohodě, klidně a vyrovnaně? Odmyslím si fakt povolání a duše vojáka, kteří jsou řízeni k tomu, aby poslouchali rozkazy a měli věci ve skříňce srovnané do komínků :D. Všeobecně se ví, že nejvíce trpí děti narozené vojákům a učitelkám (připomeňte si Pelíšky s Mirkem Donutilem), protože to jsou slušné diagnózy samy o sobě, rozšířit to jde jen o policisty a psycholožky, ve filmu Léto s kovbojem krásně z části vyobrazeno nezapomenutelnou Danielou Kolářovou. Takže suma sumárum, celistvý obrázek vám sem vkládat nebudu, mám svoje představy, které ke mně chodí a nechám je přicházet i dál. Naučila jsem se žít v modu nech to plynout a vše přichází přesně tak a tehdy, jak a kdy má, takže necítím radost, ale ani smutek, nechává mě to zcela být. Pro ty zvědavější z vás, kteří se mě neustále ptali, tohle asi nebude plnohodnotný rozbor, ale od toho já tu nejsem. Dostali jste před mnoha měsíci jasnou odpověď, že AB na trůnu nikdy sedět nebude a v prvním kole volby další, že na trůnu nebude sedět žena. Počty byly jednoduché, leč někteří je ani tak nezvládli. Nevadí. Já se těším z toho, že je další den, kdy jsem vstala z postele, nic mě nebolí, netrpím migrénami ani záškuby v zádech, těší mě má pracovní náplň, těší mě můj malý Blíženec, který tu teďka naproti mě píše seznamy násobilky propojené se sčítáním (logiku v tom jsem dávno přestala hledat), kterou pak připne na svou obří nástěnku a světě div se, vždy tam najde to, co hledá (nechápu), chvěju se radostí, páč dnes nemusím vařit oběd a kam se energeticky dostala a ještě dostane naše země, to mě nechává klidnou, protože Vesmíru naprosto a celistvě věřím :-) Mějte fajn den