JE TO VAŠE VOLBA
Na svobodné volbě je krásné to, že cokoliv uděláte, je jenom na vás. Říkám nahlas, co chci, a je to moje volba. Dělám si, co chci, a je to moje volba. Chodím pěšky tam, kam druzí jedou autem, protože chci, a je to moje volba. Jdu v dešti bez deštníku, i když se na mě druzí koukají jako na blázna, protože chci, a je to moje volba. Mám dítko na domácím vzdělávání, protože do pařátů Systému a procesu zdebilnění ho nehodlám dobrovolně dávat, protože chci, a i tohle je moje volba. Čtu knihu prince Harryho, i když si někteří myslí, že je to brak, ale já chci, protože je to moje volba. Nebojím se tu napsat ani na veřejnosti lidem říct, co cítím a nemám strach z toho, co si o mně pomyslí nebo jak zareagují, protože chci, je to moje volba. Nechodím k volbám, jelikož věřím v proces, který nás jako titěrné mravenečky v naší malebné zemičce dalece přesahuje, protože chci, je to moje volba. Pokud mám blbou náladu, netvářím se kvůli okolí v pohodě a naopak, protože chci, je to moje volba. Nejsem konzumem nikam hnána, žádná reklama mě nenutí si cokoliv pořídit, nepotřebuju se zkrášlovat a uměle přionačovat, protože chci, je to moje volba. Pouštím se tu do dialogů se čtenáři, kteří mnohdy nepobírají mou prezentaci a jdou tvrdě proti mně, protože chci, je to moje volba. A nikomu nic nevysvětluju. I tohle je moje volba. Svoboda je krásná, když člověk není připosraný říkat a dělat, co v danou chvíli cítí. Ještě hezčí ta svoboda je, když to děláte zcela vědomě a ne v afektovaném pohnutí, i když se nebráním ani spontánnímu popudu, ale i toto je nakonec mojí volbou. Dost lidí by řeklo, že to mám snadné, že se to lehce řekne, hůře dělá, že mi prostě Osud přál. Jenže se mýlí. To, jak to mám nastavené, byl proces, ke kterému moje duše sama došla svou vlastní pílí, řešením situací, chápáním důsledků a opětovnými reakcemi na vzniklé. To, že žiju tento konkrétní život tak, jak chci bez zásadních vnějších zásahů, je opětovně dáno mojí svobodnou vůlí a zodpovědností, kterou mám pevně ve svých rukou, nikdo jiný za ty nitky netahá. Nepotřebuju lichotky, nepotřebuju ujišťování, nepotřebuju dennodenní kontakt s přáteli, abych zaplnila svůj čas, nepotřebuju běhat s kabelkami po obchodech, nepotřebuju mít poslední typ ajfounu (už ten současný mi leze celou dobu na nervy), nepotřebuju fotit zásnubák, aby jako svět viděl... Přála bych tuhle svobodu všem, přála bych všem, aby si uvědomili, že cokoliv energeticky vyšlou, je jenom jejich volba a že jakýkoli smutek, pocit nedostatku, pocit nepřijetí, strachy a úzkosti, jakýkoli stres, pohnutí k akci, protože se to čeká, jakákoli forma uznání a ocenění zvenčí či jakákoli realita či situace, kterou mají před sebou, je výsledkem směsi, již si předtím namíchali. Zbavit se pout je přitom velmi snadné. Rozhodnete se, že to takto už nechcete, sundáte ty tíživé okovy a vyrazíte ven. A už nikdy nedovolíte nikomu, aby vám je opětovně nasadil.
:-)
