VŠECHNO JE ENERGIE
Včera na sedánku s kamarádkama - spolužačkama ze základní školy - mi bylo řečeno, že některé texty nečtou, páč jsou moc dlouhé. Nedošlo mi, že jsou to holky už staršího data a neudrží pozornost, proto zkusím napsat text kratší
:-) (ale ne, seru na vás, kačeny :D) K tomu včerejšku: všechno je energie. Všechno, co si myslím, co cítím, co vyřknu nahlas, co udělám, kam se pohnu/ohnu/dopotácím, každá grimasa, každé gesto... všechno je to energetický tok, který něco vytváří. To samé platí u Ládíka odvedle, to samé paní pro paní Vodstrčilovou z protější chalupy i pro skřítka Diblíka z jeskyně pod lesy. A teď si uvědomte, že ta energie nezmizí někam do ztracena, ta se nabaluje, zhmotňuje, posouvá a jako kostičky domina naskládané do prapodivných tvarů, se pak v jeden čas uvede do pohybu. A kam bude kráčet, jakou razancí bude do každého z nás a do celku jako takového narážet, to záleží na ingrediencích, ze kterých ten kumulus byl sestaven. Nikdy, nikdy, vůbec nikdy se mi v životě nestalo, že bych při zpětném pohledu na dějství odehraných divadelních představení neviděla souvislosti, neviděla logiku, nepochopila tu krásnou lekci, která měla vzejít. Vlastně když se nad svými vlastními životy ohlédnete i vy sami v soukromí domova, vsadím se, že nikdo z vás v tu chvíli neobjeví něco, u čeho by si řekl: tak zrovna tohle jsem nemusel(a), tohle mě mohlo minout, tohle mi nic nedalo. Všechno má svůj důvod a všechno přichází tak, jak má. Takže proto mám vnitřní klid, proto cítím, že se kolesa rozpohybovala a ten směr bude zase o tom, co zrovna potřebujeme. Já neříkám, že to, jak dopadly volby, je výhra. Jen říkám, že vím, že přijde zase jenom to, co my jako jednotlivci ale i jako celek potřebujeme. Zároveň zase zdůrazním, že to, co se kolem vás/nás děje, nemusíte vůbec nijak korigovat. Nemusíte do toho vstupovat, nemusíte se toho účastnit, nemusíte poslouchat, nemusíte chápat a řešit, nemusíte nadávat či jinak se emočně vyjadřovat. Naučte se nechávat věci být, ať se stanou, ať přinesou, co mají, ať vás/nás posunou. Nesnažte se mít vše pod kontrolou a radovat se jenom tehdy, když vyjde sto procent. Těch sto procent spokojenost nevyjde nikdy, o tom to právě je. Stále se máme co učit a proto když dojde k nepatrné změně, je potřeba se z ní radovat, uvědomit si a být vděčný za její příchod, protože když ně úplně, tak aspoň částečně přinese svěží vzduch a změnu. Já jsem ráda, že komanči a socani táhli do prdele. Jsem ráda, že se pod Andíkem zatřásla pevná půda a zjistil, že tohle je jeho konec. Je mi jedno, kdo vyhrál a co přinese. Vnitřně cítím pohodu, klid, takové to ticho nad nezčeřeným rybníkem. A nad tím vším je mlha, klidná, jemně tančící, kolem bzučí hmyz, létají vážky a za mnou v lese je ticho. A to mě na takových křižovatkách baví ze všeho nejvíce. Proto nevěšte hlavu, nezoufejte a neklesejte na mysli. Přijde to, co má a nakonec budeme za ty lekce a posuny všichni do jednoho nesmírně vděčni :-) Krásnou neděli vám všem! Morgana
