VOLIT ČI NEVOLIT ?
Tak tu máme to krásné období, kdy na nás ze všech stran padají nátlakové posty typu "jděte volit" a nebudu daleko od pravdy, že za pár hodin začnou přibývat i uvědomělá fota z volebních místností s obálkou napůl vsunutou do urny a úsměvem směr mobilní aparát. Nuže, všichni víme, že volba je na nás. Je správné k volbám jít, je ale i naprosto v pořádku k nim nejít. Od narození se mi příčí, když mi někdo říká, co mám dělat či nedělat a nejlépe i jak. Od narození na to hážu boban a dělám si vše po svém, a proto mohu bez uzardění říct, že to, kde jsem, je jen a pouze moje vlastní zásluha. Už pár dnů se to tu hemží různými nátlaky, abychom zrovna tyto volby nevynechali. Já ty lidi naprosto chápu, cítí, že mají šanci věci změnit, i když dost možná ve skrytu duše všichni víme, že i toto už je předem dané. Já k volbám nechodím právě z toho důvodu, to víte. Letos mě něco vnitřně pobídlo "jdi". Včera jsem řekla synovi, že než odjede k babičce, tak půjdeme k volbám a on se mě zcela upřímně zeptal: "Maminko, proč by si TY chodila k volbám, prosimtě?" Rozesmál mě. Mnoho věcí neví a vlastně ví. Některé věci se mnou nezažil a přesto zažil. Tápala jsem, koho volit a nakonec mi Vesmír asi třemi nápovědami řekl, komu svůj hlas do toho boxu vhodím. Logicky nebudu říkat, komu ode mne ten hlas připadne, stejně jako nikomu neříkám nikdy, jak má žít, co má či nemá dělat, jak se má cítit, čemu jít naproti a čemu se obloukem vyhnout. Všichni jsme si vybrali, že se do této doby inkarnujeme a budeme sledovat, co se tu zejména poslední rok a půl děje. Všichni víme, co nám vadilo a kdo to dělal, stejně jako víme, co nám pomáhalo či usnadňovalo limitovaný život a kdo za touto pomocí stál. Zároveň ale znám lidi a vím, že i kdybyste jim desetkrát vlepili facku, i kdyby stokrát plakali, jak se to k nim chováte, stejně si přijdou pro tu jedenáctou ránu a ještě vám poděkují. To je prostě lidská povaha, proto je tolik žen v nefunkčních vztazích, proto si tolik mužů léčí své komplexy přes milenky a super auta, proto mezi mladými vnímáme tolik pro nás nepochopitelných a neuchopitelných póz. Nebudu vás nabádat proto k ničemu. Konejte v těchto dvou dnech, jak sami uznáte za vhodné, jak to cítíte, jak vám intuice velí. I ty sračky, kterými jsme si procházeli a procházet ještě chvilku budeme, nepřišly náhodou. I to, že většina stále klopí zrak s hadrou na hubě, není náhoda. Všechno má svůj naprosto úžasný smysl a my jsme ti, co se mají poučit. A pokud chcete volit a nevíte koho, poradím vám. Vyjměte z obálky všechny ty, které volit prostě nemůžete a nechcete a z těch ostatních si za plentou naslepo vytáhněte jeden list. Všechno je to jenom jedna velká hra, kterou není třeba brát příliš vážně
:-) Hezký den i nadcházející víkend vám všem! Morgana
