DEN STROMŮ
Dnes je 20. říjen a kdybyste to chtěli vědět, tak tento den v naší zemi patří stromům. V ostatních zemích se "slaví" i v jiné dny, zřejmě to souvisí s klimatickými podmínkami pro jejich výsadbu, nicméně u nás a na Slovensku je to tento den. Den stromů se uchytil počátkem dvacátého století, válkou pak byl na čas ve ztracenu, ale roku 2000 se známý pan Václav Větvička a Martin Patřičný rozhodli pro jeho obnovu, takže jsme se k této tradici zase vrátili. O stromech by se dalo psát velmi dlouho, snad i dítě ve školce ví, jak důležité stromy jsou. Nejen že nám dávají kyslík, ale v létě nám dokáží poskytnout i stín od prudkého slunečního svitu, některé výrazně ochlazují prostor kolem sebe (např. ořešák), jiné izolují, chrání před prudkými větry, další pak díky své poloze drží půdu pevně jako skála, aby při větších deštích zůstala tam, kde zůstat má. Je mnoho funkcí, které stromy plní a lidé by si tohle měli připomínat každý jeden den. Bohužel doba a možná i ztráta selského rozumu, nabubřelost a ego ruku v ruce s pocitem "já jsem tu pán" přinesly takový ten postoj "já tady chci mít světlo, chodník, stání pro auto, bazén", takže spousta zeleně včetně stromů šla pryč. Nicméně velmi výrazně pozoruji zejména v této době, které ještě stále čelíme, že si jednotlivci začínají hodně silně uvědomovat důležitost a nenahraditelnost Přírody a snaží se vysazovat na svých zahradách, v sadech, polích i na jiných volných místech stromy, který není nikdy dost. Já žiju ve filozofii, že pokud někde už musíš porazit strom a je jedno, jaké jsi měl důvody, vysaď jinde či na vhodnějším místě strom nový. Těch možností je dnes na trhu strašně moc, je fajn, že už pomalu v každé druhé zahradě vidím katalpu, ale ono by bylo dobré sázet i ty stromy, které jsou pro naši krajinu typické. Já miluju sázení natolik, že když mám někde volný plácek, už tam vsouvám zakořeněnou větvičku
:D Věřím, že se takoví blázni najdou i mezi vámi a že si při dnešním dni možná dáte za cíl podle podmínek, kde žijete, vysadit si nový strom, protože to je snad nejsilnější přírodní bytost, která komunikuje naprosto stejně jako člověk. Má emoce, umí křičet, umí plakat, umí se smát. Cítíte z ní respekt, s jinými zase tančíte, další pak na vás koukají a mají nepatrný úsměv ve "tváři". Chraňte stromy nejen v tento den a kdekoli se chystá kácení, bojujte za to, aby se tak nestalo, protože postoj "příroda musí zase stranou, člověk se sem dere" mi je od dětství protivný. Dlažební kostka vám nedá nic, stejně jako betonová zeď, konstrukce bazénu či lenost sbírat a uklízet listí. Přistupujte ke stromům vždy s úctou a citem, zakracujte jim větve při ubývajícím Měsíci, kdy je síla v kořenové části, a s láskou, nikoliv násilným pronikáním do koruny. Děkujte jim za plody anebo jen za ševelení listů, které vám poskytují a mluvte s nimi. Většinou stačí pod nimi jen sedět anebo se na ně chvíli obdivně dívat a dostanete odpovědi na všechny své otázky. :-) Morgana
