NEZAPOMÍNEJTE DRUHÝM POSKYTNOUT PROSTOR
Dobré dopoledne, přátelé moji milí. Léto je zdárně za námi, ocitli jsme se v devátém měsíci roku 2021 a tak si říkám, že zasejc něco napíšu, i když stále nevím co. Naučila jsem se poslouchat své tělo a intuici, takže když cítím, že nemám fejsbuk vůbec otevírat, dělám to tak a můžu vám říct, že je to fakt skvělé. Člověk by celkově měl naslouchat, co mu ty dva hlásky šeptají a řídit se jimi, protože pak zjistíte nejen o sobě, ale i o druhých dost věcí, které vás pak nadále utvářejí a mění. Jelikož se blíží podzim, tak už i já na sobě cítím, že pomalu dávám možnost tělu, hlavě a duchu, aby se dostaly do fáze "začínáme odpočívat", protože ta aktivní část koloběhu je za námi a je potřeba si dopřát dobu odpočinku, která přichází natvrdo až se Zimou. Já tahle pravidla - jak víte - plně respektuju a nenechám nikoho a nic, aby mi je narušil. Ono vůbec je fajn, když posloucháte, co vám ten uvnitř hlásá a přijmete principy toku dění, nicméně musíte to samé tolerovat a přijímat i u druhých. Takže když nemáte chuť vstát z postele, chcete si ještě poležet, anebo třeba vstát a nalít si ranní štamprli, je to v pořádku, ale to samé musíte dovolit i tomu druhému. Pokud máte chuť vypnout mobil a nereagovat na zprávy či volání, opět je to v pořádku, ale opět tento postoj musíte brát za samozřejmost i u druhých. Často se mi v hovoru s přáteli totiž stává, že někdo řekne "No a on mi neodpověděl a já tím pádem nevěděla, co si mám myslet, co mám dělat" a pak toho samého člověka "nachytám", jak o nějaký čas později udělá to samé a diví se, že se okolí bouří a protestuje. Takže si uvědomte, že pokud někoho necháváte čekat, musíte i vy přijmout fakt, že i protistrana vás může nechat čekat. Na co neodpovíte je zcela v pořádku, ale pak se nedivte, když i ten druhý neodpovídá. Když někam přijdete pozdě nebo se nedostavíte vůbec, je taky ok, ale to samé může udělat i kdokoli jiný a je opět nutné to brát na pohodu. Hodně lidí tu pod citáty právě vykřikuje "ano, takto to mám, ano, na tohle mám právo, ano, tohle není moje povinnost" ale v realitě se pak durdí a krčí čelo naštvaností, že někdo jiný se taktéž ozval se svými právy a nastaveními, ale už tolik nevonělo. Takže ano, čiňte, jak to cítíte, jak to potřebujete, jak se vám zrovna chce, jak je libo, ale nezapomínejte druhým poskytnout ten stejný prostor a vyjádření (ne)ochoty to či ono udělat. A platí to jak pro vás a vaše partnery, tak pro vás jako rodiče a vaše děti, stejně jako pro vás jako zaměstnance či v pozici vedoucího. Máte možnost i právo v tuto chvíli udělat či neudělat cokoliv, ale ve stejnou chvíli to stejné právo má i ten druhý
:-) Mějte fajn den i víkend! Morgana
