PROTOŽE JSEM CHTĚLA. ;-) MORGANA.

 Občas se tu objeví dotaz "proč jste to sem vložila?" a já odpovídám, protože jsem chtěla. Stejně jako na otázku proč jsi to řekla říkám: protože jsem chtěla. Proč jsi to četla? Protože jsem chtěla. Proč jsi tak zareagovala? Protože jsem chtěla. Proč ses na to dívala? Protože jsem chtěla. A stejně tak to je se vším: byla jsem s ním, protože jsem chtěla. Zašla jsem tam, protože jsem chtěla. Řekla jsem jí to takto, protože jsem chtěla. Vyslovila jsem svůj názor, protože jsem chtěla. Odešla jsem, protože jsem chtěla. Ukončila jsem to, protože jsem chtěla. Je to prosté: když máte v sobě vybudovanou neomezenou svobodu, tak dokážete s lehkostí na srdci udělat, říct nebo myslet cokoliv, co chcete, protože můžete. Mnoho lidí má tendenci pátrat po hlubším smyslu, po záměru, po určité záludnosti a vtipné je, že pátrají zbytečně, protože tam mnohdy záměr není žádný. Je tam pouze to chtění, ten pocit lehkosti a svobodného jednání či úsudku: prostě chci, cítím to tak, tak to udělám. Pokaždé se mi vybaví ty vtipné situace na výšce, kdy se lektor ptal něco ve smyslu "co tím chtěl básník říct", jelikož měl v osnově zapsánu pitvu poezie britských mistrů dávných století a já se většinou zeptala: A co když tím nechtěl říct vůbec nic? Jenže s touto reakcí se nepočítalo, osnova zněla jasně: pitva

:D Zkuste se naučit vypěstovat si v sobě tu stejnou svobodu, kdy konáte tak, jak to cítíte a nejste omezování nikým a ničím, jsou vám ukradené reakce okolí, blízkých i partnerů, prostě proplouváte a s intuicí za jednu ruku a spontánností za druhou se držíte a užíváte si tu jízdu. Vše dělám vědomě, vše do posledního detailu. Kdo žije to samé, ten to neřeší, protože ví. Vám ostatním přeju aspoň lehčí posun ke stejné svobodě, kterou mám já :-) Morgana