NE KAŽDÉMU JE PŘÁNO V TÉTO INKARNACI DOSÁHNOUT VŠEHO, CO SI ZAMANE.
Někdy mám pocit, že ať píšu, co píšu, lidé čtou jen to, co chtějí a zbytek záměrně nechávají proplout, protože se jim to nehodí, nechtějí to vidět a slyšet, není to to, co by je drželo nad vodou. V objednávkách často čtu otázky typu "kdy potkám tu pravou?", "kdy budu zase šťastná?" nebo "co mám udělat pro to, abych měla dost financí?". Na jednu stranu tyto dotazy chápu, každý neumí žít sám a z mála a hýřit přitom radostí a štěstím, ale na druhou stranu mi z těchto otázek trošku křičí "pokud to tak nebude, je to na houby, nedá se tak žít". Mnohokráte tomu jest, co jsem zde sdílela svůj názor, že nevěřím na stoprocentní dobro, nevěřím na sílu přání, která se plní všem bez rozdílu a nevěřím na to, že každý může dosáhnout šťastného svazku, perfektní práce a neuvěřitelných finančních možností. Za tímto svým postojem si stále stojím a stát budu, protože kdyby tohle všechno fungovalo a všichni si mohli přát a získávat tu krásu, která se všeobecně bere za ten strop úspěchu, tak po ulici potkávám samé happy people, kteří jsou štíhlí, rozzáření, spokojení, povedou se za ruku s úžasným partnerem či partnerkou, budou dělat práci snů a na účtech se jim budou hromadit groše a zlaťáky, které nebudou stíhat utrácet. Ale ono to tak není a nikdy nebude. Tedy dle toho, co vnímám a vidím do budoucna. Ty vesmírné váhy se nesmí vychýlit a jedna ze stran nesmí padnout na dno, aby to tu druhou vyhodilo do nebeských výšin, vždycky bude platit, že aby si jeden mohl koupit limuzínu a boty z krokodýlí kůže, tak někde jinde bude hlady umírat jiný člověk, zatímco Marie bude šťastnou mámou tří dětí, tak Vladana bude ve svých padesáti utápět svou frustraci z nedosažení na mateřství ve vodce a Vojtěch, lev salónů bude rozhazovat vějíře pětilitrů zatímco Jarda si v umaštěných monterkách sotva vydělá na pár stovek za ubytovnu. Navíc tak, jak se žilo ve hmotě a jak se hodnotilo, co má kdo za telefon, jakou má která žába kabelku, v čem si kdo vozí prdel, jak velkou kdo postavil vilu... na tom nezáleželo nikdy, ale těm, kterým to nedocvaklo a kteří si na tomto ještě do různé míry ujíždí, těm to pomalu bude docházet v nové době, která je tu a která hromadění, luxusu a primitivním prioritám nebude přát. Samozřejmě, že narazíte stále na ty hloupoučké nanynky na 12 centimetrových podpatcích, které stále budou mít jedinou zálibu v tom, aby pravidelně chodily kadeřit svůj porost, lepit gely a řasy, budou toužit po Blůji Vitónovi a podobných prkotinách stejně jako narazíte na límečkáře, kluky všeho možného věku s natupírovaným límcem a krokodýlkem na kapsičce, tunou gelu ve vlasech a egem vysokým jak ká dvojka, ale tito mají prostě jen pozvolnější cestu a nemůžete se za jejich prostoduchost zlobit. Opět a jen vyvažují protipól
:-) Nicméně není možné věřit a byla bych ráda, kdybyste ttento fakt přijali, že každému je přáno v této inkarnaci dosáhnout všeho, co si zamane. Někdo má poznat lásku až za hrob, ale být třeba bez střechy nad hlavou, jiný má zakusit, co to znamená vést úspěšný a finančně hodně zdařilý podnik, ale doma večeří sám. Někdo procestuje svět, ale není plodný, druhý je plodný, ale dostane se jen na rybník ve vedlejší vesnici. Někdo nemá potkat toho druhého, tu spřízněnou a mnohokrát omílanou druhou polovičku, protože si má zapracovat na sobě a naučit se žít se sebou, vycházet se svými démony. Někdo nemá žít v hojnosti, protože se má naučit žít z mála a radovat se z toho, že ráno vůbec otevře oči. Někdo nemá dostávat všechno hned a bez námahy, protože se má naučit trpělivosti a pokoře. A tak bych mohla psát do zblbnutí. Ano, jsou tací, kterým se daří ve více životních sférách, ale zase jsou tu dvě možnosti: vy vidíte jen to, co je vám prezentováno a nevidíte to za tím, takže skutečnost může být jiná, anebo jsou to jedinci, kteří si v minulých inkarnacích už odpracovali všechno, co měli a tím pádem si nyní už jen užívají hojnost ve všech oblastech, které jim život nabízí. A není potřeba za to na ně plivat, nadávat jim či podezírat je, kde k tomu přišli, anebo spílat nad nespravedlností osudu, že ti druzí se mají jak prasata v žitě, zatímco vy sami ryjete rypáky metr pod povrchem. Každý má v dané inkarnaci svůj úkol a je tedy na něm samotném, jak rychle si danou lekci zpracuje, vyhotoví a odevzdá :-) Ale stále přitom platí nutnost zachování vesmírné rovnováhy, vše funguje a musí fungovat v protikladech, za každou bílou musí být na Zemi i ta černá. Hezký den mějte! Morgana
