VŠICHNI JSME JEDNO
Všichni jsme jedno, i on je já a já jsem on. Oni jsou my a my jsme oni. Všechno se vším souvisí, všechno je pospojované neviditelnými energetickými nitkami a nuancemi. Každý náš tah spustí další posun figurkou a to se opakuje a opakuje, až to vyvolá reakci, protitah. Příroda se zlobí, velmi se zlobí. Dorovnává ty naše sračky, které jí děláme a je s podivem, že to stále některým lidem nedochází a věřte mi, že ona si to přeskládá. Kdysi před léty jsem se tu zmínila o tom, že už postupně nebudeme schopni pomocí technologií předpovídat počasí, že nám ty naše vzorečky a tabulky budou k ničemu. Lidé se chovají jako hovada, stačí sledovat komentáře na zahrádkářských stránkách, dívat se kolem, když se procházíte lesem nebo koukáte na kamenolom v předzahrádkách, páč o trávu a rostliny se musíte starat přeci... a je vám jasné, že všechny tyto akce kumulují energii, která ve výsledku něco způsobí. Nelze tedy tvrdit, že to odnášejí nevinní, protože kdos bez viny? ;-) Všichni jsme všechno. Všechno se mění, vyskakují nečekané situace a katastrofy, už se TO prostě kua děje, fakt tvl, ono je to tady, oni nekecali. Jak konsternovaní byli lidé při všech těch k.o.vid restrikcích, jak valili oči, že to či tamto letadlo či vrtulník spadl víc než jednou za půl roku, že ten či onen člověk zemřel, ač byl dle všeho zdráv, teď tornádo, na které tu nejsme zvyklí... co přijde dál? Příroda nás dotlačí, pozvolna, ale dotlačí a ta pokora, kterou k ní cítím v nejhlubším nitru svého já, je ještě hlubší a smekám před její moudrostí a tím, jak umí vrátit facku zpět. A dělá to bravurně, musím se jí poklonit. Teď to není o kecech, co dělám, teď je to jasná realita toho, kým jsme, protože všechno to pozlátko nám ty živly smyjí a smetou a pak tu budeme stát nazí a zírat, kam jsme to až dotáhli. A začít se dá ihned teď finanční pomocí, fyzickou pomocí, anebo třeba tím, že si ten bůček k nedělnímu obědu prostě nedám, že nebudu podporovat svinstva a levnosti jenom proto, že koupím za 20% ceny, že se zamyslím nad tím, komu natahuju ruku se svými groši, kam mířím svou pozornost, co vlévám na zahradu, abych zlikvidovala plevel, co odhazuju v lese, páč kolem není koš a mně se to nechce nosit v kapse... Mějte fajn víkend a podívejte se do sebe. Letos to fakt vyšlo víc než krásně na ten slunovratový a ještě úplňkový předěl
:-) <3 Morgana
