VŠE NÁM ŠETŘÍ ČAS. A CO TEĎ S NÍM ?
Dneska si pokládám otázku, co nám ta dnešní moderní, přetechnizovaná, rychlá a kyber doba vlastně dala. Domovy máme plné vymožeností, které nám šetří čas, abychom jej pak strávili vesele na sociálních sítích, kde k potlesku a přátelským ovacím falešně vystavujeme své štěstí, které se v realitě netřpytí tak, jak jej na tom piedestalu aranžujeme, trávíme čas tlachy o ničem, píšeme smsky ještě o větším ničem, stále sledujeme malinký displej čehosi, co nám ještě menším blikátkem ukáže, zdali jsme obdrželi lajk, někdo sdílel naši nebetyčnou duchaplnou myšlenku anebo poslal rozostřenou mms, která zapadne ve schránce podobně nepodstatných zpráv. Nádobí narveme do myčky, ušetří nám to čas, prádlo do pračky a pak do sušičky, ušetří nám to čas, kávu nám zpracuje v půlminutě kávovar, zábavu nám dodá obrovský obdélník televize, společnost a mnohdy i sexuální uspokojení zase počítačová obrazovka. Z bodu A do bodu B se dostaneme autem, protože nám to ušetří čas, podlahu nám vysaje a vytře robotický vysavač, aby nám to ušetřilo čas. Nemusíme nikam chodit, můžeme zůstat zakuklení ve své izolovanosti a hlavní je, že šetříme čas. A já se ptám: k čem ten ušetřený čas použijeme? K další kávě? K dalšímu mrknutí na displej mobilu? K dalšímu dvouhodinovému tlachání na mobilu s kamarádkou, která už deset let nemluví stejně o ničem jiném, než je její posrané manželství? Vnímám všechno ve vibracích a energiích, takže vím, že i tento technologický svět a všechny jeho vymoženosti nás ve své podstatě posunul dál od přirozenosti, Přírody, od prapodstaty. Nemáme čas ani prostor dotýkat se země promlouvat ke stromům, koukat na nebe, nasávat energii Slunce, koupat se v přírodním toku nejen vodních živlů. Nakonec nás dvířka sušičky prásknou přes hubu a my zjistíme, že jsme unavení, vybledlí, neradostní, protože furt valíme kupředu a šetříme čas, žijeme moderně, šetříme svá těla od fyzicky namáhavé práce, která ve výsledku nebyla zas tak těžká, abychom ji nemohli dělat dál. Osobně si nedokážu život představit bez automatické pračky, vařiče a vodovodního kohoutku, ale ten zbytek mi přijde naprosto postradatelný. Proč myčku nádobí, když jej mohu v klidu umýt během pěti minut sama? Proč mít sušičku prádla, když tu svěžest vzduchu a usychání na Slunci mi energie stroje prostě do prádla nevloží? Proč běhat doma na běžeckém pásu uvnitř krychle pokoje, když mohu vyběhnout do polí a lesů a užít si naprosto odlišné vibrace, než jaké mi dává stísněný prostor místnosti? Proč řešit krom důležitých kroků, kdo a co mi píše či volá na mobil? Tak moc jsme kopali ten tunel k lepšímu žití, až nakonec stejně zjistíme, že od toho správného žití, které nás naplňovalo, regenerovalo, dobíjelo, uzdravovalo, dopovalo vším, co je k žití potřebné, jsme se vzdálili, protože tam už jsme kdysi jednou byli. Proč jsme si mysleli, že to není to ono? Pěkný den vám všem a ještě pěknější víkend! Morgana
