STRACH - Z POHLEDU KARTÁŘKY, ČARODĚJKY
Přátelé, musím vám opětovně poděkovat, že u předchozího příspěvku píšete ve vší slušnosti a ctíte obě strany. Bude vám to připadat možná divné, ale jsem ráda za každý projev tolerance, lidskosti a jemnosti. Hodně tam píšete o strachu a já mám nutkání vám napsat následující. Jako kartářka, která naciťuje, vidí, slyší a vnímá "jinak", můžu říct, že strach je jedna z nejhorších věcí, které můžete zažívat a lidé, kteří jsou strachem a jemu podobnými emocemi syceni, vyzařují energii a vibrace, které jsou doslova běžným okem rozpoznatelné. Tedy já je vidím tak zřetelně, že mnohdy nedokážu říct, jestli to, co vidím, je odraz v mých očích, které všichni používáme v běžném životě, anebo odraz v oku třetím. Lidi, kteří jsou pod stresem, vystrašení, úzkostní apod. mají stejnou barvu, vibraci a energii jako lidé depresivní a s diagnózou rakoviny. Píšu to proto, abyste si uvědomili, že vaše mysl a to, čím ji živíte, je SAKRA DŮLEŽITÁ, takže nerozhodujte se ohledně očkování či čehokoli jiného pod strachem. Nedělejte to. Já vím, že pro každého nemusí být snadné se strachu zbavit lusknutím prstů nebo do týdne, ale pokud cítíte, že se o vás strach pokouší a tím spíš, pokud jej už cítíte delší dobu a sílí, tak zastavte a okamžitě svou mysl přenastavte jinam: do radosti, smíchu, veselých vtípků. Zavolejte tomu, o kom víte, že vás podrží v této chvíli, zastavte se na kus řeči s přáteli nebo jděte jen na dětské hřiště a pozorujte děti: jejich radost v očích, jejich spontánnost, jejich smích. Naučte se mít po ruce takovou záchranu, která vás prostě vzpruží. Já nemůžu spasit svět a denně tu psát hustý povzbuzující text, i když bych ráda. To mi můžete věřit. Proto je nutné mít takovou berličku. Ona samotná Příroda je mocná, věřte jí a když máte strach, obavy či jiné trápení, jděte jí to svěřit. Ona vás ihned vyslechne a okamžitě vám začne vysílat podněty, kudy se vydat. Strach není dobrý rádce. Nenaslouchejte mu a už vůbec nepřemýšlejte nad tím, co tato doba přinese za rok či dva. Ono se to posune, nebojím se, že bych do budoucna necestovala po světě, jen je potřeba možná z principu, možná z potřeby jistého odstupu zatím nejednat a nepodléhat tlaku, který je vyvíjen. Ctím rozhodnutí a cestu obou stran, proto si neklepu na čelo, když se někdo jde očkovat. Ale nedělejte to ze strachu a obav. Opravdu ne. Posílíte v sobě jen tu šeď, kterou v těchto lidech vidím a ta se velmi snadno snoubí s černí, kterou ze sebe vyzařují lidé s rakovinou, trpící na deprese, s vražednými sklony, lidé vnitřně sežraní okolnostmi, lidé umírající, lidé prokletí... Držte se, smějte se, sdílejte, radujte se a hlavně neupadejte do nízkostí. Bývá z nich velmi nesnadná a lepivě mazlavá cesta ven. Morgana
