TO, CO JÁ PROKLÍNÁM, BY BYLO PRO DRUHÉHO POKLADEM...
Ta mladá Pavelková se má. Co já bych dala za to mít vedle sebe toho jejího Kamila, co ten pro ni všechno udělá! Zrovna včera ji sestavil na zahradě novej altán, týden před tím ji koupil novýho Forda a jak jsem si všimla, zas má novou kabelku. Ach jo....
Kamile, super, ale už se na to vykašli. To, žes mi udělal altán, je sice fajn, ale tu pletku s Magdou tím nesmažeš. A toho Forda si taky můžeš nacpat do prdele...
By mě zajímalo, kde ten Robert furt bere ty prachy. Barák na tři patra, dva bazény, tři auta, obměsíc v zahraničí. Ty vole já dřu jak magor u pásu, děcka v podstatě nevidím, ženu taky ne, kariéra už dávno v prdeli a do toho je čtvrtý na cestě...
Zas čumí, voser jeden... Kdyby se radši věnoval té své Mařeně, co má zase buben jak almaru, udělal by líp. A my s Ivanou furt nic a to toho svého bambulína mám aktivního od čtrnácti...
Ivano, ty kráso, máš brutální břišáky, o těch já si můžu nechat zdát a to se dřu v posilce třikrát týdně. Kdybych aspoň po máme nepodědila tu velkou prdel, jóoo, to by se ti chlapi jinak lovili. Ale to je těma práškama, co beru na ty depky, který mám posledních pár měsíců...
Pár příběhů, pár náhledů a skryté poselství je na světě. Lidé jsou jako rozhledny, můžete se podívat 360 stupňů dokola, ale při posuzování či dělání si závěrů se stejně nedokážete dívat na vícero stran zaráz, optika je vždy jak dalekohled namířena jen jedním směrem. To, co závidím druhým, nemusí být takové bohatství, jak si myslím. To, co já proklínám, by bylo pro druhého pokladem, jen to nemohu vědět, protože jsem s oním člověkem nikdy nevedla debatu, jen jsme se vždy pokynem hlavy a tichým "brý den" pozdravili. Vidím vždy jen to, co mě vnitřně dráždí ať už v dobrém, nebo ve zlém. Něco zvenčí zadrnkalo na skryté struny uvnitř mne a znovu mi připomnělo, co nemám, co postrádám, po čem tolik toužím a kvůli čemu v noci pláču. Těch příběhů jsou tisíce a asi víte, co těmito pár řádky chci říct. Nikdy, opravdu nikdy nevíte, co ten druhý prožívá, v čem trpí, co jej trápí, po čem prahne jeho srdce či z jakých popudů dělá to, co dělá.. Zkuste si na tento text vždy vzpomenout, až vás bude zase přepadat splín z toho, že nemáte chalupu na Šumavě, tucet dětí, věrného manžela, dvě dovolené za léto či práci snů. To, kde jste, s kým jste, co děláte a proč to děláte je výsledkem řetězce situací, setkání, rozhodnutí a rodinných karmických "tradic", která nemusí vyžírat až na samotné dno. Jste nějak nastaveni a je to to přesné nastavení pro onen úkol v dané inkarnaci. Nicméně do notné míry můžete věci měnit ve svůj prospěch. Takže než se příště zase budete nadechovat s povzdechem, jak se paní Javořická odvedle má skvěle, že si za svou výplatu může dovolit každý měsíc drahého kadeřníka, zimní kozačky za desítku a nový trávník na svém akrovém pozemku, vězte, že ona by to vše velmi ráda vyměnila za jednu jedinou věrnou kamarádku, kterou by nezajímaly její prachy a sexuální akrobacie manžela Jardy na jejich secesní manželské posteli. Krásný večer vám všem :) Morgana
PS: všechna jména použita v tomto textu jsou čistě náhodná. Fakt.
