KDYŽ MĚ NĚCO TÍŽÍ
Každou chvíli od někoho slyším nebo v mailu čtu, že tohle nejde, to není tak jednoduchý, tobě se to řekne, musím ještě počkat, až..., on je debil, ona je kráva, šéf mě sere, soused mi zase postříkal jahody nějakým svinstvem, toto je těžký, tamto je horší a támhle to je úplně nejhorší! Však to znáte ze svého okolí taky. Specifická skupina lidí, věčných stěžovatelů, naříkačů, ufňukánků, lítostivých nevyspělých chlapečků a uplakaných princezniček. Když se jich zeptáte, co tedy od posledního svého stěžování změnili, aby došlo k nápravě nebo aby se jim změnil život, většinou se na vás dívají jako na debila nebo začnou opět tu svou už léta naučenou snůšku výmluv a litanií. Takže já vám řeknu tři body, které platí pro všechny bez rozdílu, které můžete aplikovat, až si na nějakou situaci či člověka budete stěžovat. Je pak jenom na vás, do jaké míry si je vezmete za své a budete se jimi řídit, anebo naopak do jaké míry se sami před okolím vpasujete do ufňukaného spratečka, který poukazuje prstíkem na druhé a jejich vinu za jeho utrpení. Takže bod jedna: pokud se vám nějaká situace nelíbí, není vám dobře vedle nějakého člověka, něco vám nesedí, otravuje játra, ZMĚŇTE TO. Vynaložte úsilí pro to, aby situace byla jiná, aby dotyčný člověk byl jiný, abyste zkrátka mohli zase dýchat a volně se pohybovat a nemuseli se vnitřně ničit a sžírat. Možností je vícero, nikdy nejste v jednom bodu svých emočních nálad a nastavení, ve kterých jste zkusili naprosto všechno, co se nabízelo. Vždycky je ještě možné sáhnout jinam, zkusit támhleto, požádat o objektivní názor třetí nestranné osoby, která by vám mohla přinést vodítko či přenastavit kompas a navést opět na správný směr. Nejde to? Fajn. Bod dvě: ZMĚŇTE SVŮJ POSTOJ. Zkuste se na situaci či člověka podívat jinou optikou, z jiného úhlu, nestůjte si tvrdošíjně za svým, zkuste si připustit, že se mýlíte, že se na druhého díváte skrze své vlastní útrapy a traumata, se kterými vám ale on nepomůže, on za ně nemůže, je to jen a pouze vaše práce a odhodlání s nimi cokoliv udělat a zbavit se jich. Zkusili jste to a nepomohlo to? Stále ta stejná písnička, stále to stejné trápení, stále stejná tíha u srdce a pocit na zvracení ve vztahu? Pak zbývá už jenom poslední bodík: OPUSŤTE DANOU SITUACI NEBO ČLOVĚKA. Ano, čtete správně. Odejděte. Není to zbabělství, není to útěk od řešení problémů a zodpovědnosti, protože tu můžete plnit i na dálku (když jsou ve hře třeba děti nebo finanční pohledávky/dluhy). Nic jiného nikomu nedlužíte. Ani vysvětlení, ani mnoha týdenní či měsíční omlouvání se, ani ozřejmování svých pocitů, které vedly k vašemu finálnímu rozhodnutí. Na ně jste koneckonců měli předchozí dvě etapy: bod jedna a bod dva. Pokud jste už vyzkoušeli všechno nebo pokud vám intuice prostě zahlásila "tady nemáš co dělat, tady je to marný, srdce nic necítí, vyfič", pak prostě sbalte nejnutnější a jděte. Spousta lidí stále někde čte, jak je potřeba diskutovat, hledat kompromisy, chápat druhého, pomáhat mu vstávat a oprašovat kolena od prachu všedních dnů, jak budování vztahu s kýmkoli trvá a vyžaduje opustit své ego a tak dále bla bla bla, však to znáte. Ale je tu jeden bod, ve kterém už mlátíte prázdnou slámu, kdy už hrnek přetekl, mléko se rozlilo a začalo neskutečně zapáchat. Není možné hledat kompromisy, ústupky či odklánět zrak od reality či pnutí v útrobách dalších několik let. Zpočátku je nutné na tom zapracovat, připustit si zrcadlení, připustit si i to, že ten druhý přišel jako učitel, anebo že vy máte danému jedinci něco učitelsky předat, nicméně tak jako učitel nevysvětluje žákům jednu látku celý rok, prostě v určitém časovém úseku už se musí posunout dál, neb by sám ustrnul a začal obrůstat mechem, pak i vy musíte znát správnou míru všeho a když pocítíte, že pohár přetekl, běžte nadobro pryč. Tento text píšu pro všechny, co se podobným brodí a stále jsou svázáni s místem či osobou, která jim nedělá dobře. Ale chci zdůraznit, abyste mohli odcházet s čistým svědomím, je potřeba vzít ty tři body popořádku. Nepřeskakovat, nevynechávat. Mnoho lidí totiž plně nepochopí bod dva, tvrdí, že změnili svůj náhled, své názory, své postoje, své činy, sebe samotné od základu, ale málokdy tomu tak skutečně je. Lidem se všeobecně nechce na sobě makat, skuhrání je pro ně snazší a ukazování na druhého taky. Proto buďte opatrní, až budete tento bod u sebe vyhodnocovat ;-) Plakáním nad sebou samým, hledáním milionu výmluv, pomluvami, vysíláním negativních myšlenek, kutím piklí (ta čeština je nádherná, že? Kutím piklí :D ) nic nezmůžete a nezměníte, jen na sebe nalepíte situace a emoce podobné těm, které už zakoušíte. Nikdo za váš život nemůže, je výsledkem předchozích inkarnací a vašeho vnitřního nastavení a lekcí, pro které jste si přišli. Nezapomínejte na to :) Krásný den vám všem! Morgana
