JSOU MUŽI STÁLE OCHRÁNCI DOMOVA A DĚTÍ?
Před pár týdny tu byl kamarád a jen tak v rámci povídání z něj vypadlo, že by další dítě (v jeho případě třetí) utáhl. Já mu tehdy na to zcela automaticky odpověděla, že utáhnout dítě neznamená měsíčně dát matce dítěte dva tisíce. A bylo po debatě :D Nicméně, proč to píšu: od té doby se mi jeho věta vždy s odstupem několik dnů vrací do myšlenek a to je impuls k tomu, abych zasejc něco málo literárního vytvořila. Jak to tak kolem sebe vídám a slyším, tak mi přijde, že někteří pánové - tátové (všimněte si slova "někteří", ne všichni) jaksi roli rodiče nepochopili (i když se mezi těmito jedinci najdou i nějaké ženy - opět si prosím povšimněte této věty, ať mě pak v komentech neatakujete, že nejsem nestranná a všechny hážu do jednoho pytle). Ono rodičovství skutečně není o těch dvou tyčkách, které dám mámě svých dětí do ruky. Rodičovství je sakra rozsáhlejší oblast, do které toho krom peněz spadává malinko víc. Ale vezměme to postupně. Razím heslo, že žena má být doma a utvářet domov, vychovat děti a být muži šperkem, který bude hrdě nosit. Muž - dle mého názoru - má být tím, kdo chrání a přináší "mamuta do jeskyně", takže on by měl zajišťovat, aby se rodina nerozpadla (finančně, střechou nad hlavou, ochranou ženy a dětí, svých potomků). A tohle si myslím i tehdy, když se rodiče dítěte či dětí rozvedou. Teď nechme důvody rozvodu stranou, neřešme ty ženy, kterým jde po rozvodu o to, aby bohatého manžela oškubaly o vše nebo ty ženy, které nejsou dobrými matkami a proto výchova otcem byla jediným schůdným řešením. Muž se totiž jako Muž prokáže tím, že i když se s matkou dětí rozejde, stále bude vnímat od přírody danou nutnost a potřebu matku a děti chránit a nebude egoisticky kopat jako nabubřelý chlapeček tím, že se na ni a děti vysere. Teď možná budete někdo protestovat, proč by to měl dělat, proč by měl živit bývalou manželku, když už má novou a tak dále. Ale ono mít dítě je zodpovědnost. Je to rozhodnutí, kdy beru jako vyzrálý a inteligentní jedinec v potaz, že když se do ženy vykřepelím, je tu jedna z možností, že ona žena otěhotní a protože jako zralý muž znám tu pohádku o včeličce a kytičce, pak taky vím, že za jistou dobu v řádku 9 měsíců ona žena přivede na svět dítě a ne tučňáka, kterého mohu v případě potřeby odevzdat do nedaleké zoo. A dítě, to je dneska sakra luxus. A protože kolem sebe vidím hodně rozvedených žen, které sotva vyjdou s financemi, tak je mi záhadou, kde jsou všichni ti vyzrálí muži, tátové od rodin? Ona máma dítěte stále plní svou přirozenou funkci: stará se, opečovává, otevírá náruč a dává lásku. A bohužel v tomto samém okamžiku mnohdy nemůže (časově, energeticky či možnostmi) získávat ve stejnou dobu finance na chod domácnost (a to i v případě, že je velmi, velmi skromná co se produktů a služeb týká). A kdo má dítě, ten ví, že jste 24/7 v zápřahu: fyzickém i psychickém. Takže zatímco vy, jako tátové od rodin, máte splnit jenom funkci ochránce a živitele, matka to má jinak. Ona řeší sračky, mlíka, plenky, nurofen, očkování, neidentifikovatelný pláč, nepředvídatelné buzení stokrát za noc, prdíky, růst zoubků, milionkrát za den zavolané mami chci jíst, mám žízeň, chci podat, pojď mi sestavit věž, přečíst knížku, zazpívej mi písničku, chci to tričko, co je ve špinavém prádle, chci jít ven, chci jezdit na kole, chci jít na hřiště, nechci jít domů, nechci k paní doktorce na prevenci, chci rohlík, nechci muffin, mám chuť na jablíčko... a furt to jede, je to jako neverending píseň na elpé platni, která je k nezastavení. Do toho neustálý strach, aby dítě nespadlo, proč řve, když mu nic není, horečky o půlnoci, mám jet hned na pohotovost nebo jen panikařím?, po hodině na to - kurva, ta horečka stoupá, nuráč nezabral, dítě má pupínky, dítě šišlá, potřebuje rovnátka, dítě špatně vidí, potřebuje brýle, dítě chce to auto, co má Tomášek ve školce, paní Nováková, Vaše Adélka dnes pokousala paní ředitelku, přineste zítra dýni, budeme dlabat, kua, pračka se mi sekla, nemůžu prát, doprdele kde je ten brousek na nože, když potřebuju vařit?, doprčic, Ádíkovi zase vyrostla noha, aha, no tak tohle už nespravím, musím sehnat švadlenu, ňákej kokot mi dneska střelil šutr do předního skla na autě a v prasátku mám stovku, no super, došla zubní pasta a děcka někam schovaly klíče od domu, mám zaplacený inkaso za tento měsíc?, doprdele ještě jsem nezašla do školy, abych vyřešila ten problém, že Majdalénku bije Pepíček, ta podlaha už potřebuje vytřít, dneska musím zrušit setkání s kámoškama na hřišti, páč malá má průjem, snad doma najdu ještě zbytek enterosgelu, sakra jak Frantíkovi vysvětlit, že takových lásek ještě bude?, šmarjá, bude karneval a nemám kostým pro malýho, … a do toho pravidelné nákupy, počítání peněz, aby člověk vyšel, páč ty svině potraviny jsou fakt drahý, vaření, praní, žehlení, páč ono to prádlo do té pračky ani pod tu žehličku holt nenaskáče, okna aspoň jednou za rok, vysávání chlupů od psa, vytírání bláta od gumáků, jo taky gynda, občas zubař, zahrádka... A pak přijde geroj, pán tvorstva a předá mi do rukou dva utrápený tisíce s tím, že fakt nechápe, na co potřebuji tolik peněz. A tohle slýchám téměř denně ze všech možných stran. Ženy se mě ptají, čím to je a já jím říkám: je to nevyzrálostí, nezodpovědností, sráčstvím, duševní nízkostí, sebestředností a špatným mužským vzorem ze strany vlastního otce. Takže, kucííí, utáhnout dítě je fajn machrovinka, ale skutečně jen a pouze pro skutečné machry. Utáhnout dítě dokáže jen muž, který ví, kým je, pevně stojí nohama na zemi, je duševně vyzrálý, nemá pošramocené ego a i když už má novou rodinu, tak se hrdě hlásí a stará o svou bývalou a to nejen těmi odevzdanými dvěma tisíci. A to - ruku na srdce - nezvládne nýmand. To zvládne jedině Král, s nimiž se tu na fejsbuku doslova roztrhl pytel :D Morgana
PS: Chci jen dodat, že jsem se při psaní tohoto textu hodně, hodně, opravdu hodně krotila :)
