KORESPONDENČNÍ MASOCHISMUS
Dneska mě jedna klientka v mailu inspirovala k sepsání textu, který jsem nazvala "korespondenční masochismus". Myslím, že až si má slova přečtete, budete přesně vědět, o čem je řeč, protože se s touto věcí každý z nás setkal minimálně jednou za život. Všichni za sebou máme nějaké vztahy: jedny byly krátké, druhé mnohaleté, jiné intenzivní, další pak neslané - nemastné, s jedním partnerem to bylo spíš o sexu, s druhým o lásce a hlubokém pochopení, s dalším pak o lekci ohledně sebehodnoty, jiný nás přišel obrat o větší sumu peněz či střechu nad hlavou. Je jedno, jaký účel měl být mezi dvěma (či více) lidmi splněn, ale hodně často se stává, že rozchod pak přináší krom slzí, bolesti a naprostého propadu na dno i notnou dávku zoufalství a jak víme, zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Já to teď pojmu ze svého pohledu, ze své praxe, z toho, co jsem sama zažívala s muži já a vy si do daného vzore zasaďte své činitele a znaménka, která vás dostanou k vlastním počtům, jež se budou stopro shodovat s těmi mými. Velmi často jsem se svými bývalými partnery zažívala po rozchodu stav, kdy dříve nebo později začali vypisovat, vylévat si své srdíčko, popisovat mi svůj bol a naprosté zhroucení, vzpomínali na naše společné začátky, psali, jak jsem úžasná, perfektní žena, někteří se litovali, jakou chybu rozchodem udělali, jiní prskali a nadávali, že jsem děvka a kurva, která je jenom využila a zneužila, však to znáte, oni jednou podle manuálu, takže tímto si projde nejedna žena. Když jsem byla mladší, občas mě strhli ve víru vášně a dostali mě na svůj nízký post a já se chytla a hrála s nimi tu jejich bolestnou hru, vedla jsem zkrátka sado-maso korespondenci, která už od počátku nemohla věstit či přinést nic kloudného, nic nového, nic objevného, nemohla ani jednu stranu nikam posunout, ani jednu stranu ničím novým obohatit či překvapit, přesto jsem stále tomu druhému nahrávala tím, že jsem projevila zájem o jeho psaní, o jeho případnou návštěvu. Nyní už to mám dávno jinak a když jsem četla dnešní objednávku, napadlo mě napsat pár vět, ve kterých bych vám chtěla připomenout to, co již dávno víte: muži mají po rozchodu (z jakékoli příčiny a ukončení jakékoli z obou stran) tendenci se navracet, opětovně si jít pochcat ten už stokrát pochcaný strom, douzavřít si sexuálně předešlý vztah, protože oni sexem vyjadřují svou mužskou moc nad ženou, takže i kdyby byla žena tou, která rozchod iniciovala, on přichází, aby ji dobyl, naposledy dostal a pak mu jeho ego teprve dovolí odejít zcela. Proto nepřemýšlejte nad tím, proč se takový muž navrací, byť už má novou partnerku, která mohla být dokonce i důvodem k rozpadu vašeho vztahu. Oni to tak prostě mají. Nicméně pokud mu dovolíte, aby přišel, pokud mu dokonce i rozestelete, nečekejte od toho znovuzrození vaší lásky, opětovné city, obnovení vztahu! Taktéž moc neberte vážně to, co po rozchodu bude vypisovat formou smsek a mailů či vám vtláčet na messenger zde na fejsbuku, to jsou jen dozvuky předešlého, boj se sebou samým, dokazování si nadvlády, ujišťování se o tom, jak na tom jste, protože vaší bolestí a případným žadoněním o návrat mu hladíte jenom jeho samotné zraněné ego. Mnoho žen tento masochismus na sobě koná dobrovolně. My ženy jsme emotivní, citové, prožíváme věci jinak a do větší hloubky než muži. Oni jsou stratégové, organizátoři, dobyvatelé, bojovníci, jejich emoce a city jsou jiné, do popředí se tlačí spíše ego a pták. Nenahrávejte tedy mužům tím, že budete číst a odepisovat na jejich zprávy. Málokdy se stane, že se vztah obnoví a je lepší než v minulosti! Opravdu málokdy! Pokud se k sobě máte navrátit, Vesmír už najde způsob a správný čas i místo k tomu, aby se tak stalo. Pak se divíte, že vám muž píše, co píše, vy nad tím přemýšlíte, malujete si opět vzdušné zámky a svatební róbu a najednou přijde další facka a vy zjistíte, že lhal, že si jen masíroval své vlastní zhrzené srdíčko a "mužnost". Už hodně let proto vím, že po rozchodu je nejlepší variantou blokace, která nemusí být doživotní, ale pomáhá vám či vaší slabé vůli nechat rozbouřené vody uklidnit, nechat druhého, aby se sám popasoval se svými démony a potřebami a neasistovat mu v této cestě jako obětní beránek, ani jako terapeut. Věřte mi, že s odstupem času oceníte, že jste to udělali a nenechali si opětovně bodat dýkou do stále krvácející rány. Znovu opakuju: pokud máte být spolu, i přes blokaci se tak stane: potkáte se, narazíte na sebe nebo přijde jiná cesta, díky níž se setkáte tváří v tvář. Zkuste tedy nepřemýšlet nad tím, co chtěl expartner říct tím, co napsal, zkuste si do sebe už nevpouštět jeho energii, která tak bravurně umí nutit hlavu k sepisování všemožných scénářů. Nechte zvědavost zvědavostí a neubližujte si. Protože i tohle jsou známky vlastní sebelásky a ocenění sebe sama. Morgana
