POTŘEBA ŽEN SE KE VŠEMU VYJADŘOVAT
Když jsem se tu před několika dny možná už týdny ptala na vaše návrhy témat, ke kterým byste rádi znali mé vyjádření, zaujal mě tam jeden z návrhů: "potřeba žen se ke všemu vyjadřovat". Docela mě to rozesmálo, pak jsem se lehce zamyslela a napsala si tento návrh na svůj seznam témat, dle něhož pak postupně píšu své texty. Takže ženy a jejich potřeba se ke všemu vyjadřovat. No celkem téma, nad kterým se pravidelně pozastavuju i já, tím spíš, když funguju na sociální síti, která k vyjadřování stále vybízí. Každý den tu člověku před očima naskáče tolik zpráv: z politiky, ze zdravotnictví, ze silnic a dálnic, z běžných lidských životů, soukromé fotografie a posty přátel či známých, je toho přehršel. Já osobně tyto zprávy přeskakuju a nečtu, ani jsem nevěděla, že se blíží třicet let od sametové revoluce, Letná šla celkově mimo mě, mnohokrát se až na poslední chvíli ke mně dostávají zprávy o nadcházejících volbách :D Nicméně chápu, že lidé mívají potřebu se vyjádřit a to má i své opodstatnění. Ženy jsou odjakživa více emoční, citové, citlivé, mají větší potřebu sdílet, vyjadřovat se, bavit se, pomlouvat, rozebírat mnohdy i témata, které nepotřebují žádnou analýzu. Emoce samy o sobě nutí člověka reagovat, zavibrovat s něčím smutným, veselým, šokujícím, plačtivým, nepochopitelným, takže není divu, že se ženy vyjadřují častěji (tím ovšem nechci říct, že pánové tuto potřebu nemají, mnozí jsou ukecanější, hysteričtější a pomlouvačnější než dámy, ale většina je spíše přemýšlivější, tudíž emoce jdou u nich stranou) a jak se zdá i ke všemu. Ale tahleta potřeba není nic nového, není to nic, co by přišlo až s příchodem sociálních sítí, s kyberprostorem, ve kterém je tolik impulsů. V minulosti ženy taky rozebíraly, řešily, bavily se, pomlouvaly, akorát tyhle řeči či analýzy se dostaly vždy jen k uším, které byly nablízku. Dříve se ženy totiž setkávaly na rynku, na náměstíčku, když šly obstarat jídlo, prodávat, nakupovat, vyměňovat zboží s ostatními prodejkyněmi. A tam to bylo hlavně o tom krom zboží přesouvat i zprávy, posouvat je dál. A jelikož ženy samy o sobě jsou hodně emotivní, každá do svých slov téměř vždy vloží i část sebe samé, tak velmi snadno vznikaly i drby, zprávy na pravdě nezaložené, nepodložené, zkrátka příběhy, které se dobře poslouchaly, které přitáhly velkou spoustu posluchačů. A tento stav přetrval všemožnými způsoby až dodnes. My máme tedy pocit, že dneska ženy řeší všechno a všechny, ale ono je to spíš o tom, že máme možnost se k danému "řešení" a tlachání dostat tím, že si prostě komentáře můžeme kdykoli přečíst, tím pádem máme pocit, že se všechny vyjadřují ke všemu, ono to ta do jisté míry sice je, ale ta kvantita je hlavně zdání, které umocňuje právě internet a fejsbuk jako takový a hlavně naše snaha vyhledávat komentáře, které by mohly být šťavnaté a bohaté na hádky a výměnu názorů, protože to je naše vnitřní lidská (i mužská) potřeba či touha být u něčeho šokujícího, vzrušujícího, nebezpečného. Vždyť si vemte, jak se zpomalí doprava, kolik přihlížejících se najednou najde, když se na dálnici stane dopravní nehoda (čím tragičtější, tím víc pozorovatelů a mobilů fotících místo neštěstí). Navíc ženy mají tu nevýhodu, že jsou mnohdy velmi nešťastné, samy, smutné, v depresích, pod všemožným tlakem zvenčí, od partnera, rodiny, dětí, proto rády řeší druhé, aby nemusely přemýšlet a už vůbec ne řešit své vlastní nešťastné příběhy, takže není divu, že se setkáte s velkou agresí, nelibostí, potřebou ranit a rozebírat hovna právě na stránkách, které jsou téměř výhradně pro ženy: stránky o mateřství, dětech, tvoření, prodeji rukodělných výrobků, stránkách o ezoterice, o kterou se už z principu musí více zajímat ženy, protože právě ty jsou více propojeny s magií a Přírodou. Já osobně tyhle osoby nechávám žít, nechávám je vyjádřit, co potřebují, byť je to mnohdy mimo téma, mimo mísu, nemá to hlavu ani patu nebo jde vidět, že fungují jako trollové: snaží se emočně vyhecovat místní, aby vznikla hádka, boj, emoční nepokoj v komentářích. Ony se vlastně snaží jenom na sebe přilákat pozornost, která se jim v realitě nedostává, je to volání o pomoc a je jenom na každé(m) z nás, zda-li ji vyslechneme, anebo budeme ignorovat. Hezký den vám všem! Morgana
