NEMOC JE DAR
Koukala jsem na pár komentářů u sdíleného příspěvku z jiné stránky, kde se píše, že nemoc je darem, který nás zastavuje, abychom zapřemýšleli. Dost z vás se rozhořčuje nad tím, jaká blbost to je, ale já vás zklamu, byť jsem daný příspěvek nepsala. Tohle skutečně není blbost, tohle je holý fakt. Už jste asi slyšeli o psychosomatických příčinách nemocí. Psychosomatika vlastně říká, že když v jistém směru duše trpí, projeví se to ve fyzické rovině na zdraví, tzn. orgán, který souvisí s jistou charakteristickou, s jistým chováním a smýšlením, si najednou začne vyžadovat pozornost, ve stručnosti: když mám vleklé anebo nečekané a "neopodstatněné" (rozuměj vědomě neopodstatněné) potíže se žaludkem, něco jsem ještě nestrávila, když se objeví potíže s krkem, něco se mi v něm zaseklo, něco jsem nevyřkla, když mám úraz pravé ruky, měla bych se zamyslet nad tím, jestli se nevydávám ze všeho, aniž by se to ve stejném vracelo, pokud si poraním páteř, někdo mi narušil stabilitu, ohrozil mě a já cítím strach... takto bych mohla psát týden (koneckonců psychosomatické příčiny nemocí si můžete dohledat na netu). Tento orgán či část těla nás pak odstaví, vrhnou nás v ne-moc cokoliv dělat, žít si život bez omezení, prostě jet tak, jak jsme byli zvyklí. A teď tu máte to slovo "dar", které vás v daném příspěvku nejvíce rozladilo. Slovo dar většina lidí vnímá jako něco příjemného, něco, co dělá radost, co nás těší, z čeho máme užitek. Zcela automaticky a dost možná i logicky pak všechno, co není příjemné, co nedělá radost, co nás netěší, z čeho nemáme užitek (na první dobrou viditelný či vnímatelný) považujeme za všechno jenom ne za dar. A přitom právě z toho špatného, nepříjemného, z toho, co je na první pohled otravné a vysazuje nás ze zaběhnutého režimu se dokážeme (pokud chceme, nejsme zaslepení, nevěříme jenom tomu svému "tohle mi nijak nepomůže, nijak mě to neobohatí") ponaučit a tím pádem zamyslet, vyléčit, změnit a propustit. A tohle je jediná cesta k uzdravení a k neopakování stejných zdravotních komplikací a stavů. A věřte mi nebo ne, týká se to i takových nemocí, jako je roztroušená skleróza, rakovina či jiné hnusy, kterých je v posledních letech všude kolem tolik. Já když se zamyslím nad svým dosavadním životem, tak děkuji Bohu, Vesmíru, říkejte si té síle, jak chcete, za všechny ty přešlapy, které jsem udělala, za všechny ty facky, jež jsem dostala, protože v mém životě mě neposouvá dobro a krásno, ale zlo a hnus. A proto mám tak ráda atakéry, hejtry a jiné psychopaty, kteří mi sem chodí, oni jsou mým největším hnacím motorem jet kupředu a přidávat. Jen si to neuvědomují. Což je zase pro mě velmi dobře :) Další věc, kterou si musíte uvědomit, je, že velmi často se špatně spojuje to, proč jsem zrovna dostal rýmu, rozrazil si palec na levé noze, začal tloustnout či špatně slyšet na pravé ucho. Tady je často potřeba jít do hloubky s terapeutem, protože jenom malé smítko lidí si uvědomí a chce přiznat svou vlastní vinu. Většinou je mnohem snazší ukazovat prstíkem vztekle na druhé, na okolí, na šéfa, na partnera či partnerku, na blbou dobu, na … Musíte si přiznat, že každý, i ta nejsvětlejší a nejupřímnější duše, má v sobě své démony, temnotu, ve které se jí usadily věci, které by nejraději skryla napořád, nepřipustila si, nedej bože aby vyšly najevo. A tyto temné stránky se v nás usazují po dobu všech inkarnací, vy nejste energetickým shlukem jenom toho, co jste zažili a čím jste si prošli tento život, PROTO JE PRO VÁS TAK TĚŽKÉ SI NEMOCI PŘIPUSTIT, PROTOŽE MÍVAJÍ KOŘENY V MINULÝCH ŽIVOTECH. A navíc jste shlukem nejen svých zkušeností, ale i vašich předků, proto pokud nějaký vás mužský předek v roce 1325 zažil silný hněv vůči nějakému svému rivalovi, tento hněv se může projevit až v roce 2019 na vás ve formě potíží s játry, které s hněvem souvisí. Zrovna před pár týdny mi jedna kamarádka řekla, že její 6 letá dcerka začala nosit brýle, poměrně veliké dioptrie a ona kámoška je z toho v šoku, páč v rodině nemají a nikdy neměli brýlatého člověka. To stejné onehdy na fb jiná má kamarádka a její 12 letá dcera a opět stejný argument "u nás nikdy nikdo nenosil brýle". Sami si toho ve svém okolí jistě všimnete. No on je fakt, že brýle můžete začít nosit klidně ob 6 generací :-) A je to tím, že tam někdy v minulosti se stalo něco, před čím jste zavírali oči, nechtěli si přiznat a teď to odnášejí děti po tolika generacích. Proto se narodí dítě, které má do měsíce problémy se srdcem, leukémii nebo epilepsii. Je to energetický dar a vzkaz pro rodiče a rody z obou stran! A je jedno, že tomu nevěříte, ono to tak prostě je ;-) (Moment, musím zesílit Rihannu, synek tančí a dům se otřásá :D ) A teď si uvědomte, že něco necháte jenom tak, budete se k tomu chovat jako k nepříteli, tlumit to chemií od doktorů, podporovat farmaprůmysl ve slepé víře, že vám pomáhají. Uklidním vás, nepomáhají, jste pro ně jenom prostým kšeftem. Vy s tím nepřítelem v sobě bojujete a i když se na čas vytratí, stejně ve skrytu duše chováte strach, aby se znovu neobjevil, nepřekvapil vás, neodstavil ze života, nezradil. (strach ---> rakovina). Ano, i tohle je cesta, když si to nepřipouštíte a zavíráte před tím oči. Ale neutečete tomu, doběhne vás to a pak vás to srazí na kolena. Vás nebo vaše děti. Anebo si to připustíte, zamyslíte se, začnete s tím pracovat a dostanete se do karmických zátěží celého svého pokolení a budete zírat, co všechno budete pozvolna odhalovat a jak to do sebe bude všechno zapadat (těch aha momentů totiž při léčbě zažívají všichni na stovky). Ale jak už jsem tu psala milionkrát, každý jste na té své cestě v jiné výši porozumění a pochopení, každý jsme jinak vyzrálý, nejde vysvětlit prvňáčkovi zlomky. Proto budou mezi námi stále ti, co nevidí, nepřipouštějí si, protestují, s ne-mocí bojují a ti, kteří lehce proplouvají, žijí, radují se.
