JAK ODHADNOUT ČLOVĚKA SKRZE JEHO SLOVA
Synek si osedlal koloběžku, takže usedám ke klávesnici a zasejc něco málo ze sebe vydám. Dneska ráno po probuzení mi začaly hlavou létat slova, jejich důležitost v pochopení protivníka anebo spíše v pochopení jeho nastavení, v tom, co žije. Co tím chci říct? Asi jste zatím zmateni, ale začnu trošku něčím jiným. Mnohokráte jste mě žádali, zda bych nenapsala něco málo o tom, jak číst z lidských tváří, očí, karet a já se rozhodla, že to nemá smysl vyučovat, protože ty oči a tváře bych těžko vkládala do slov a ke kartářskému umění člověk potřebuje to něco, co nemá každý rozvinuto, takže to by šlo taky dříve nebo později vniveč. Ale co se můžete naučit, je číst v člověku podle nejčastějších slov a slovních obratů, které v mluvě či psaném slovu používá. Došla jsem totiž k závěru, že i tak se dá velmi snadno analyzovat, s kým máte tu čest a nemusíte být ani nijak výrazně šikovní, i když je potřeba malinko zapojit hlavu. Takže: zajisté jste si v realitě, ale i tady na fejsbuku, všimli, že třeba vaši přátelé, známí, lidé, které znáte jenom přes tuto síť, autoři různých stránek, kteří píší texty jako já nebo vytvářejí citace či úryvky ze svých knih či terapeutických kursů, se dříve nebo později začnou opakovat, že se v jejich textech či mluvě setkáváte se stále stejnými tématy, o kterých se baví či vyjadřují se stále stejnou slovní zásobou, stejnými slovními obraty, zkrátka že se to všechno točí pořád kolem toho samého. Jde o jistou formu zrcadlení, něco, co v sobě daný jedinec nemá stále urovnáno, proto se mu to jako trvající boj neustále vytlačuje nahoru do mluvidel a on - aniž by to v mnoha případech tušil - pak o sobě vysílá jasné poselství, jasnou zprávu, ve které se dá krásně číst. Je to právě to pověstné čtení mezi řádky, které mnozí lidé ještě plně nezvládnou, ale už jsem si všimla na své stránce, že tu mám dost jedinců, kteří to umí, za což jsem velmi ráda. No ale zpět k nějakému příkladu. Vemte si člověka, který neustále používá třeba slovo "opravdu". Tím spíše, pokud vám zrovna něco vysvětluje, ozřejmuje, anebo dokonce vysvětluje svou nepřítomnost, své selhání či něco, co neudělal, co nenaplnil. Věřte mi, že se téměř s jistotou jedná o lháře. Lháři totiž hodně často používají slova "opravdu, skutečně, fakt, vážně". Ale neberte to jako jasný 100% ukazatel, tato slova patří do češtiny, proto je používají i lidé, kteří se jen snaží snáze druhým ozřejmit svůj názor či postoj. Nicméně pakliže jsou tato používána jistou osobou řekněme přespříliš, pozorujte, zda třeba při vyprávění neuhýbá očima (další znak lži), anebo nezaškobrtává v mluvě či nedělá větší pauzy na rozmyšlení (aby se do svých slov nezamotal). Stejně tak lidé, kteří často používají slovo "pochopení a láska". Bývají to lidé, kterým se daného vůbec nedostává, kteří touží být pochopeni a milováni, ale nebylo jim dáno (často už to trvá od dětství), a není jim stále dáváno, protože to samé nevyzařují, nesnažili se to změnit, nezapracovali na tom. Jestliže totiž nemilujete a nechápete sebe samé, nemůžete si přitáhnout někoho, kdo bude milovat a chápat vás. Tam je rovnítko. Mně třeba přijde hodně úsměvné, když mi tu skáčí texty lahodně znějící uchu i duši, ale píší je lidé, kteří jsou sami a bez partnera, přitom by se mohlo zdát, že když všemu rozumí a jsou vnitřně dle svých slov tak srovnaní, mělo by jim to snadno přitáhnout stejně naladěného a vyzenovaného partnera. Anebo když vidím člověka, který tu háže bonmoty o tom, jak rozpoznat manipulátory a přitom je to on, kdo tohle slovo neustále řeší a rozebírá, kdo o něm píše snad každý druhý text. To samé platí o slovech "lhář, faleš, debil, ďábel, moudrost, osvícení, král/královna, bůh/bohyně (z těchto slov se mi už chce po létech na fb zvracet), vyladění čaker, nesouzení"... Asi víte, co tím myslím, sami tu máte odlajkovaných milion stránek, dá se to velmi snadno tedy vypozorovat, co je ten vnitřní problém. I z mých textů určitě můžete snadno analyzovat, kde je problém (ušetřím vám čas, je to lidská hloupost a pomalost, v tom se mi zrcadlí snad vše), takže se zkuste na mluvu svých přátel či na texty předhazované fejsbukem i takto zaměřit, pokud se chcete naučit číst v lidech (kolik lidí třeba o sobě mluví jako o oběti, kolik lidí ukazuje prstíkem, kolik lidí poukazuje a baví se rádo o svých penězích, kolik lidí řeší, jak je všechno drahé, nezdravé...). Ono to zrcadlení je strašně fajn věc a kdo je mu otevřený, ten s tím může pracovat a sebe posouvat, a kdo je zatvrzelý a na startu, ten se bude tomuto termínu vysmívat. Zkuste tedy nejdříve začít s pozorováním slov, která tečou z něčích úst a analyzovat si je v soukromí své mysli, a pak si dané porovnejte s vnitřním pocitem, který z daného člověka máte a pokud je možnost, koukněte se v klidu do jeho očí nebo pozorujte jeho gesta, protože tohle všechno vám ve výsledku dá mnohem lepší obrázek o něm samém (a potažmo i o vás, protože čeho si všímám, to je moje) než cokoliv, o o sobě říká, když se jej zeptáte na názor ohledně sebe samého :-) Praxe dělá mistry! :D Morgana
PS: a ze svého vlastního pozorování jen dodateček: dávejte si pozor na lidi, kteří používají v každé druhé větě vykřičník (ne-li tři a více) nebo srdíčka za každou větou či dokonce v řadě za sebou. Tohle je vždy skrytá nemoc.
