NESNAŽTE SE BÝT ZA KAŽDOU CENU DOKONALÁ
Dneska ráno před probuzením mi létala hlavou věta, kterou jsem v nedávné době napsala do emailu jedné z vás a ta zněla "Nesnažte se být za každou cenu dokonalá". Takže mi to nedalo a protože cítím, že tuhle větu si potřebuje přečíst vícero z vás, tak něco málo k ní. Všimla jsem si, že ženy mají potřebu mít vše včas hotové, mít to pokud možnost krásné a dokonalé a absolutně si nepřipouští fakt, že jedou ve vzorci svých maminek a babiček, zkrátka svých ženských předchůdkyň, které byly nuceny "odevzdávat" svou práci bez vad a pochybení a tento vzorec valí směle dál, protože je některé z vás ještě nezastavily (páč o něm mnohdy ani neví). K tomu ta věčná utkvělá představa, že žena má být dokonale upravená i při odnášení smetí do popelnice, čistá a bez poskvrnky, že má být domov jako klícku a pomalu čistit i žárovky u stropních světel. A já vám něco řeknu: ano, je to v pořádku, pokud je to v souladu s vaším vnitřním já, pokud to neděláte proto, abyste plnily něčí očekávání nebo společností nastaveným obrázkem ženskosti, pak ano. Ale pojďme si říct, že i my ženy jsme jenom lidé a máme rády občasnou volnost v pracovním nasazení, občas se nám prostě nechce učesat si hřívu, občas nás nebaví opleskávat řasy černiskem, občas prostě máme potřebu z toho pracovního zápřahu doma vyskočit a lenošit, neudělat, neuvařit, nevyprat, zkrátka neobstarat nebo nebýt za dámy. A víte co? Je to správně! I já jsem svého syna naučila, že ne vždy maminka přiběhne na jeho zavolání, že ne vždy maminka vyskočí z postele jenom proto, že Tobiášek už je "vypinkanej", že prostě pozná, co je to hlad, žízeň, občasný emoční výbuch mámy, že ne všechno se točí kolem něj. I mí přátelé ví, že jim zcela bez uzardění nezvednu telefon jenom proto, že se v dnešní době tak nějak čeká, že je na něm každý přišpendlený od rána do večera, i návštěvníci nemohou ode mne vždy čekat stůl prohýbající se pod množstvím jídla a pitiva, že ani neotevírám dveře na zazvonění, že občas mám potřebu být otrávená lidmi a odsekávat jim a být sarkastická anebo je zcela ignorovat a raději být daleko od nich, že prostě občas je chuť dělat věci jinak, než se od vás očekává. A je to tak v naprostém pořádku! Proto i tady na své stránce občas zareaguju tak, jak bych v jiný den či čas nereagovala a vůbec se za to nestydím. Život je pestrý a jeho pestrost spočívá i v tom, do jakých nálad se oblékáme, jaké barvy nosíme či se jimi obklopujeme, jaká slova volíme či nevolíme, jaké reakce nám zrovna v daný okamžik přijdou jako naprosto normální a adekvátní. Zkuste to taky, protože ani ona dokonalost, tak jak ji vnímáme všeobecně všichni, neznamená, že je dokonalá a že je jako jediná správná. A vůůůůůůůůůůbec neřešte, jak to budou brát druzí, jaký obrázek si o vás udělají, jak se jich to dotkne. Tohle není vaše starost :-) Morgana
