BEZDĚTNÉ ŽENY
Hola hej, takže k včerejšímu tématu, jež jsem tu nakousla. V podstatě jste ve svých komentářích napsali vše, co se k danému dá napsat, ale přesto sesumíruju svůj vlastní názor. Stejně jako je dáno, kdy se člověk narodí, kdy zemře, zda se vdá/ožení, bude žít v České republice anebo na Filipínách, tak je i dáno, zda bude či nebude mít děti. Tohle se ovlivnit moc nedá, komu děti souzené nejsou, může se stavět na hlavu a opírat ušima, nebude biologickým rodičem ani za nic. Je vám tedy už z těchto slov jasné, že komu není dáno, tomu dáno nebude. Takže je celkem jedno, jak se k danému žena staví, zda je na mateřství připravená, vnitřně zralá, zda se těší, chce rodinu o sedmi členech, anebo naopak nechce na mateřství ani pomýšlet, je jedno, zda ji rodiče do toho nutí, zda ji okolí chápe či nechápe, zda na ni někdo ukazuje prstem atd., předem dané se nezmění. Duše ženy většinou cítí, jak to v dané inkarnaci bude, takže jsou ženy, které už v deseti letech vědí, že budou mít dva syny, tři holky, jedináčka, ale také že nebudou moci počít, že budou mít s těhotenstvím potíže, že bez lékařské podpory to nepůjde, anebo že své vlastní děti mít vůbec nebudou, ale budou dítě/děti adoptovat, vychovávat po nějakou dobu... Je mnoho žen, které se už na daný stav nemateřství vnitřně "připraví" tak, že obecně začnou od brzkého věku tíhnout k práci s dětmi ve školkách, směřují své kroky k pedagogickému vzdělání, ošetřovatelství, práci v dětských domovech, v azylových domech atd., zkrátka tam, kde se shromažďuje větší množství dětí. Je to taková forma kompenzace za to, že samy maminkou nemohou z různých důvodů být (včetně toho, že to jejich duše v dané inkarnaci nemá zažít). A teď důvody. Ano, tušíte správně, jde o karmu (rodovou či jednotlivce), o volbu duše, co chce zažít, zda si chce projít vším, co rodičovství přináší, anebo zda se vzdala této možnosti svým předchozím jednáním. Mnohé maminky zažijí například jenom početí a po pár měsících o dítě přijdou. I to bylo předem dáno, nenarozená duše si chtěla/potřebovala projít jen tímto krátkým úsekem poznatku, zkušenosti. Pak jsou tu ty, které potratí či o dítě musí přijít třeba těsně před, během či po porodu. I to byla volba duše jak daného dítka, tak i maminky potažmo tatínka či oba rodičů jako celku. A stejně tak je volbou duše maminky či jejího partnera dítě nemít (ty kombinace jsou však různé: žena chce, muž nikoliv; muž chce, žena nikoliv; oba nechtějí). Co za tím stojí? Těch důvodů je mnoho: oba jedinci mají pracovat na svém vztahu bez dětí bez ohledu na to, zda po dětech touží či netouží (míra utrpení z daného nepočetí je pak součástí lekce), anebo žena záměrně v minulosti své dítě zanedbávala, opustila či dokonce zabila, anebo rodila jak na běžícím pásu, páč v minulosti byla toto jedna z hlavním rolí žen a spolu s neznalostí či nedokonalostí antikoncepce (když opomenu ovčí střívka) si nemohla ani moc vybrat, tudíž si její duše toto pamatuje jako třeba nevoli, úzkost, omezování ženiny svobody, kdy se nemohla ozvat, jen podrobit, duše si může pamatovat i traumatizující průběh porodu či porodů, smrt novorozence, který do ženy vsel nevymazatelnou smutnou stopu a ona podvědomě nechce znovu danou bolestí projít, anebo tam může sehrát svou významnou roli kletba na ženy v daném rodu, neplodnost ze strany mužů, podněty, které přispěly ke zdravotním komplikacím, které stojí v cestě početí a které jsou taktéž dány karmicky… těch důvodů je strašná spousta a všechny můžete dokonce i kombinovat mezi sebou. Příčinu v karmě hledejte i u dětí, které se narodí s jakoukoli fyzickou, duševní či vývojovou vadou, stejně jako tam hledejte i rozhodnutí dítěte vzít si život v osmnácti anebo rozhodnutí dítěte o dítě přijít, únosy, rozvodové tahanice, výchova dítěte pouze jedním rodičem atd. Na toto téma by se dalo psát strašně dlouho, protože život sám o sobě je velmi pestrý a rozmanitý. Mnozí jste v komentářích psali, že tyto ženy nesoudíte, že to byla jejich volba. Já to upřesním: byla to volba jejich duše, mnohdy by totiž bezdětné ženy rády maminkami byly, ale nejde to, dělají pro to maximum, mají zdravého partnera, samy jsou zdravé a přesto to nejde. Sice se tu můžeme dohadovat o tom, že žena je od toho aby rodila, proto ji byla tato výsada dána, ale to by byla pochopitelně blbost. Proto nesoudím ani maminky, které vychovávají dítě tak, jak vychovávají, byť mě to někdy může vytáčet, ale to je můj problém, stejně jako je problém žen podporujících kojení za každé situace a na každém místě, že opovrhují ženami, které nekojí či nemohou kojit. Tohle je všechno předem dáno, ať se vám to líbí, či nikoliv. Každý z nás tu máme jiný úkol, každý z nás si máme projít jinými zkušenostmi a zážitky, které nás ztvarují do osoby, kterou máme na konci své pouti být. A tento fakt by si měl každý, kdo chce zvednout a poukázat prstíkem, uvědomit :-) Morgana
