ŽENA
Žena... není krásnějšího stvoření, které dokáže být andělem a ve vteřině ďáblem, které umí udělat z domova ráj na zemi, ale i samotné peklo, které dokáže dát život novému člověku, ale jinému jej v mžiku oka odebrat, když ji šlápnete na kuří oko či pýchu. Žena je dokonalé stvoření, od kterého nikdy nevíte, co dostanete, ale když to přestáváte dostávat, trápíte se, žízníte po její přízni a zájmu. Je jedno, jak která vypadáme, zda máme tělo jako oškrábanou sirku, ve tvaru přesýpacích hodin či trošku většího melounu, jsme to stále my, ženy, které se umíme prát, když je to potřeba, umíme ze sebe vydat maximum pro své děti i partnery, umíme jít až na samotnou dřeň, pokud jsme o něčem přesvědčeny a vůbec neřešíme, že si přitom nameleme hubu. Máme v sobě vášeň, nesmazatelné emoce, lásku, něhu, křehkost, ale i ostrost, břitkost jazyka, flexibilnost, neskonalou citlivost a nezdolnost. Náš smích má mnoho tónin, pod naším úsměvem či pohledem do očí roztaje kdejaký muž a není potřeba pro to mnohdy udělat příliš. Dokážeme dělat milion věcí zároveň, ale mnohdy zapomínáme na tu podstatnou, umíme se starat o druhé, ale často opomíjíme starostlivost o sebe samé, umíme zastat mnoho funkcí jako maminky, partnerky, milenky, manželky, ale i sestry, tety, kamarádky, kolegyně, nejbližší přítelkyně... Jsme tiché vrby, které do sebe nasávají potíže a strasti druhých, máme uši pro jejich nářky a vždy po ruce kapesník na setření jejich potoků slz, přitom mnohdy uvnitř sebe samých pláčeme tou nejsmutnější melodií, která se dá vyloudit na strunách naší duše. Umíme být krvežíznivé bestie, ale i andělsky éterické víly, umíme založit a udržet teplo domova, byť mnohdy nemáme pro koho, naše srdce jsou jako studny plné citu a lásky, které zejména vůči našim dětem nikdy nevyschnou. Dokážeme zvelebit domovy, zahrady, sady, ale zároveň je v mžiku oka zpustošit. Ale stále jsme to my, ženy, proměnlivá stvoření, kterých není na tomto světě rovno. A právě nám patří dnešní den! Je jedno, že si jej zřejmě většina z nás vybaví s rudým karafiátem a třesoucí pravicí paní uklízečce v místní základní škole anebo oslavnými praporky, které se míhají na zrnité obrazovce staré Tesly. Je to náš den, a proto bych vám tímto svým textem chtěla popřát, abyste byly pyšné na to, jaké jste a je jedno, zda jste blonďaté dlouhovlásky, anebo krátkovlasé zrzky či kudrnaté brunety. Je jedno, zda jste modrooké, anebo zda každé z vašich očí je jiné barvy. Je jedno, zda jste maminkou, anebo nemáte děti, zda jste manažerkou nebo prodavačkou v Lidlu, zda máte padesát nebo stodeset kilo. Všechny jste beze sporu výjimečné a nenechte si tento fakt nikým a ničím vyvrátit. Užijte si dnešní pátek, který bude krásný, kupte si klidně samy krásnou kytičku, která vám udělá radost nebo tu malou sošku či obrázek, na který se už delší dobu díváte v jedné z výloh keramického krámku, nevynechte ani cukrárnu pro aspoň jeden ze zákusků, který tak milujete ke kávě, zkrátka vychutnejte si dnešní den podle svých představ a i slovně se oceňte za to, jaké jste. Protože jste úžasné! Mějte krásný den, i já si jej na svém hradě náležitě užiju ;-) :D Morgana
