MEDITACE

Hola hej, takto při pátku osmého jsem si řekla, napiš něco k meditacím. Pak jsem si vzápětí zase vytkla, že se pouštím do tématu, o kterém by se mohly psát tuny textu a stejně jej celé nepojmout, takže tento text berte jen jako takový malý nástin toho, k čemu meditace vlastně jsou a jak na ně. Nebudu začínat žádnou nudnou historií, ani vám tu nebudu psát o tom, jak se čím dál více lidí začíná meditacím věnovat, protože toho jste si zajisté všimli již dávno sami. Meditace je vlastně forma, jak se zastavit, uzemnit, najít svůj střed, napojit se na svou duši, na Vesmír, na Přírodu a dostat tělo i ducha do klidu. Každému meditace slouží k něčemu jinému, někdo ji má jako chvilku pro sebe, ve které si ve svém vlastním soukromí bilancuje, co se mu doposud stalo a co si z daného vzal, jiný se zastaví, aby uklidnil myšlenky a emoce, protože se mu toho v životě zrovna nakupilo příliš a už cítí, že je pouhý krok od psychiatrické léčebny, jiný tím dobíjí sílu a energii po práci s lidmi či větším duševním vypětí, další pak to má jen jako soustředění se na mluvu duše a těla, které jinak necítí atd. Těch důvodů je mnohem víc, záleží na každém jednom z vás, k čemu meditaci budete používat. U meditace platí, že největší sílu bude mít, když 1. budete v Přírodě, tzn. přímo u zdroje všeho bytí a existence, 2. budete sami bez lidí a jiných rušivých elementů. To první není podmínkou, můžete meditovat samozřejmě zavřeni doma či ve skupině dalších lidí na nějakém meditativním večeru, nicméně pro začínající bych doporučila zůstat sami, neb i samotné soustředění se na vlastní bytost potřebuje jistou míru praxe. Takže pokud to jen jde, najděte si pro sebe chvilku, kdy manžel či manželka nebudou doma a taktéž vám kolem hlavy nebudou poletovat vaše děti, vypněte mobil (i vibraci) a domovní zvonek, protože je možné, že se do meditace ponoříte na víc než 30 minut a případný rozruch či jednorázové vyrušení by vás finálně spíše otrávilo, neboť meditace není jenom o tom se do meditativního stavu dostat, ale i se z něj v pohodě vrátit. Je dobré si k ní obléci pohodlné oblečení, nemít zrovna žaludek čerstvě narvaný dobrým požerem či litry vína (i když i alkohol pomáhá dostat se do meditativního stavu a napojení) a mít v místnosti příjemnou teplotu. Někdo u meditace sedí v poloze lotosu, jiný u ní leží, pro začátek bych vám radila si lehnout na rovnou podložku, můžete i dodržet orientaci na světové strany, tzn. hlavou k severu, ale to není nutné. Taktéž není na škodu si k meditaci pustit nějakou hudbu k tomu složenou, to, že na wellness pobytech při masážích vám pouštějí například Enyu, není náhoda, pálení bylin a tyčinek zpočátku nedoporučuju, může vás to spíše rušit, ale zažehnout svíčky naopak atmosféře dodá na intenzitě. Jakmile ji pustíte a vložíte se do polohy vleže a zavřete oči, je dobré nejdříve dostat svůj dech do klidné, pravidelné tóniny. Zprvu se nadechněte zhluboka a se stejnou silou ze sebe vzduch vydechněte. Myslete při tom na to, jak nádechem nabíráte energii vzduchu a s výdechem tento vzduch z vás vypouští vše negativní, vše, co vás tížilo či vám přitahovalo myšlenky. Tato fáze každému trvá jinak, záleží na vašich pocitech, na tom, jak se cítíte, jak reaguje vaše tělo. Důležité je dostat se do klidu, ve kterém vám hlavou neproudí to, že jste zapomněli zhasnout ve sklepě či Olině odeslat faktury za poslední měsíc. Můžete se u toho soustředit na neviditelný bod před vašima očima nebo na své srdce a jeho pohyb. Poté už jste připraveni meditovat a je jen na vás, co od meditace očekáváte. Pokud chcete znát odpovědi na své otázky, zkuste nejdříve s nějakou jednoduchou a sledujte, jak vám zareaguje tělo, zda se v nějaké partii napne, zda pocítíte lechtání, škrábání, nějaký nepříjemný pocit, poslouchejte, co vám začne v hlavě létat za slova, která se po chvíli změní ve věty a najednou vám poběží mráz po těle, protože dané věty budou promlouvat, aniž byste je nějak řídili. To je ten pověstný hlas intuice. Pokud nepotřebujete odpovědi, představujte si před očima nějakou krajinu, která je vám příjemná, nejlepší je představovat si les nebo louku, vnímat tam zpět ptáků, bzukot hmyzu, ševelení vánku v korunách stromů, lechtání trávy na krku... Očima se i můžete v té krajině rozhlédnout a vnímat detaily toho, co vidíte, protože i tam bývají hodně často ukryté vzkazy. A pak už je jenom na vás, jak dlouho v daném stavu zůstanete, jak dlouho budete promlouvat se svou duší, kolik máte otázek pro své tělo, protože od toho se odvíjí samotná délka. Ne málokdy se stane, že u meditace dokonce usnete, což je v pořádku. Tělo si to vyžádalo, tak mu vyjděte vstříc. V opačném případě se zase pozvolna navracejte do reality s tím, že je dobré se s danou krajinou či výjevem rozloučit, poděkovat duši za střetnutí a teprve poté se opět začít soustředit na své tělo, které ve skutečnosti leží/sedí v obýváku atd. Věřte, že si po čase najdete svůj vlastní rytmus, styl, napojení se i odpojení. Není se čeho bát. Meditace budou víc a víc v oblibě, protože ten přetechnizovaný svět plný internetu, sdílení, selfíček, stádoidních lidí, nátlaku, konzumu, vážných nemocí a úmrtí bude jenom přibývat a meditace je jednou z nejúčinnějších cest, jak se navrátit sám k sobě a dostat se pryč od toho přebytečného ruchu a shonu zvenčí. Alternativou je pak procházka po přírodě, objímání stromů, ležení na zemí a koukání do nebe nebo třeba samotná práce na zahrádce či přesazování květin v interiéru, to vše je napojení na pramatku Zem. Tak snad to takto stačí :):) Morgana