FANATISMUS
Dnes napíšu pár vět o situaci, které si všímám už delší dobu, protože se tomu nedá na této veřejné síti a ani v tom, co se děje běžně v životě, vyhnout. A tím je jistý fanatismus, který ať už se týká jakékoli oblasti života, nepřináší nikdy nic dobrého. Já už od dětství vnímám lidi kolem sebe možná víc než druzí, všímám si titěrných nuancí v jejich reakcích, chování, mluvě, gestech, grimasách, navnímávám jejich energii, z níž pak čtu, jaké jsou jejich probémy, zdravotní komplikace, příběhy... Zjistila jsem už dávno překvapivou realitu a fakt: mezi nejvíce řekněme "komplikované" skupiny lidí patří lidé s nějakým postižením, lidé důchodového věku, vegetariáni a vegani a nyní k nim přibyla další skupina a tou jsou "bio matky". Než se začnete durdit a vztekat, upozorním, že i v těchto skupinách najdeme výjimky, nicméně jsem odpozorovala, vyčetla, zažila, že tito lidé většinou jsou nějakým způsobem tak zfanatizovaní, že se to už projevilo na jejich obličejích, na jejich slovech, chováních a toleranci (či spíše netoleranci) vůči druhým. Já sama jsem zažila s lidmi z každé skupiny to svoje a naučila se na ně reagovat jinak, než jak by čekali oni či přihlížející okolí, takže když se někdo na mě ohradí, aniž by měl důvod, mázne mě holí, začne mi něco vyčítat, předbíhat mě ve frontě, vnucovat své postoje, své pravdy, svá přesvědčení, reaguju stejným: tichem a mírným úsměvem. A je jedno, jak hrubě, jakou silou či s jakou vervou a nadšením se těchto svých názorů a postojů zhostí, vždy jej nechám vymluvit a myslím si dál to svoje. Ale tak jako tak jsem si všimla, že se poslední dobou mezi maminkami strhla zbytečná až patologická snaha vkládat dítě, stravu a vše kolem toho na první příčku svého zájmu, své životní mise, a to, jak se domnívám, nepřinese nic dobrého. Odpozorovala jsem, že štíhlí až vyzáblí lidé, jsou protivní, zatímco ti lehce při těle jsou usměvaví, veselí, mají rádi humor. Tedy myslím procentuelní většina. Tím nechci ale tvrdit, že by lidé měli tloustnout. Taktéž jsem léty odpozorovala, že lidé, kteří se netknou masa, jsou více nabručení, rozmrzelí, vrásčití a v obličejích unavení, stejně jako ti, co se neustále trápí v posilovně. Opět připomenu, že ne všichni, jen ta většina bije do očí. Tím taktéž nechci říct, že se máte cpát od rána do večera masem a kysat na divanu před televizí. V minulosti tu byly vlny moderních směrů, být štíhlý a svalnatý bylo hrozně in, tak lidé začali jak zběsilí nakupovat permanentky do různých fitek, než tato vlna zase opadla. Pak přišla vlna vegetariánů a veganů, každý druhý drtil v zubech zrní a z prdele mu lezla rukola a tofu, než pak zjistili, že ani toto není úplně to pravé ořechové, že to jejich tělo a žaludky prostě nedávají. Teď jsou tu tzv. bio matky, které zase atakují jiné maminky v diskuzích a rozhovorech, kde se dá. Kdo nekupuje sýry a mléko od farmáře, kdo si nepěstuje vlastní jablka a nekupuje bio citrony, nevyřadí z jídelníčku bílý cukr, živočišné tuky, nepoužívá bazarové oblečení, aby odlehčil Přírodě či se neobalí své právě narozené dítko do nevzhledného kusu hadru, je pomalu společenský vyvrhel, barbar a hajzl, jenž by se neměl honosit titulem rodič. Já vám něco řeknu, přátelé, a bude to čistě a jen můj názor, se kterým samozřejmě nemusíte vůbec souhlasit. Nemám nic proti žádné z těchto skupin, ale pokaždé, když začne někdo okolí něco vnucovat a na někoho ukazovat prstem s výtkou "tohle bys neměl(a)", zpozorním a ihned mi intuitivně v hlavě naskočí rudý varovný vykřičník. Já sama se domnívám, že jde vždy o určitou vlnu hysterie, která opadne a následně zjistíme, že jsme jen vláčeni módní iluzí daného období. Nejsem pojídačkou bílého cukru, se synem téměř nic nesladíme a když už, tak javorovým či podobně laděným sirupem, ale když udělám vánočku nebo "Honzovu buchtu", tak ji lehce tím bílým práškem podrobím a je mi u prdele, co si o tom Madla v sandálech a batice myslí. Nemám nic proti kokosovému oleji, ale guláš si s prominutím udělám na sádle, páč spolu s máslem jsou stejně zdravější a pro naše těla přijatelnější než olej z plodů, které tu nikdy běžně nerostly. Nebudu dítěti upírat maso, protože tak jako si duše pamatuje minulé životy a má je v sobě zakódovány, tak má tělo ve fyzické rovině v sobě podobné kódy ohledně stravy, kterou člověk od pravěku do sebe cpal, a věřte mi, že sója to fakt nebyla. Když si budu chtít odpočinout, klidně své dítě opustím na pár hodin s partnerem a nebudu mít výčitky, že jsem s ním nebyla 24/7. Nemám obavu dítěti dát přes prdel, když už po stopadesáté udělá to, co by fakt nemělo dělat anebo svým chováním obtěžuje druhé. Koupím mu klidně nových hader a hraček milion, když to tak budu cítit, budu jej vozit v kočárku bez uzardění, nebudu pročítat v obchodě hodinu všechny éčka na obalu jídel, klidně malému vrznu do ruky Brumíka místo banánu. A tak bych mohla směle pokračovat dál, ale čas mi to neumožní a vlastně se tomu ani víc věnovat nechci. Ať si každý jí a dělá, co chce, pokud tím nenarušuje život druhým. Jistě je potřeba se zamyslet nad množstvím konzumace masa, nad tím, v jakých podmínkách žijí zvířata a vše s tím spojené, je dobré vědět, z jakého prostředí pochází ta či ona surovina, ale není potřeba až fanaticky hysterčit nad tím, když si někdo dá umaštěný šnycl či se narve švestkovým táčem, když někdo není schopen ze svého jídelníčku vyřadit zcela maso a nespokojí se s jeho náhražkami, není potřeba vytýkat někomu to, že jí bílou čokoládu, která ani není čokoládou... Žij a nech žít, říkám pořád a bohužel si všímám, že skupiny, které hlásají svou uvědomělost nad Přírodou, zdravou výživou, dětmi, vírou, a zvířaty zcela postrádají toleranci vůči jedincům svého druhu, tedy vůči druhým lidem. A to je stejně špatně. A tak bych mohla psát o netoleranci v náboženstvích, o netoleranci v léčivých metodách, o netoleranci v ezo světě, ale nebudu plýtvat svým drahocenným časem. Takže než začnete na někoho poukazovat a ponaučovat jej, zkuste si nejdříve sami zamést před svým prahem a teprve až zjistíte, že se leskne čistotou jak psí kulky, otevřete svá ústa. :-)
PS: nic proti ničemu, nikdo mě nenaštval, jen jsem si dnes přečetla na jedné stránce jedné ženy její postoj vůči jisté výtce, která na ni byla seslána a uvědomila jsem si, že tohle samé vnímám už delší dobu i já a tak jsem tyto řádky napsala. Každý nechť si z nich vezme, co sám uzná za vhodné. Ať žije sádlo, od hlíny špinavá brambora, neoprané jablko v rukách dítěte a jiné skvosty, kterými jsme si jako malí všichni prošli a přežili jsme. A taky hodně zdraví těm, co žijí "zdravě" a rozhodně neumírají na rakoviny a podobné legrácky ;-)
Morgana
