KAPR JAKO HLAVNÍ CHOD VÁNOC
Dnes si téměř nikdo nedovede představit vánoční večeři bez kapra obaleného v trojobalu s bramborovým salátem. Já teda určitě ne, protože jsem na ryby ulítlá a kapra miluju snad víc než pstruha a lososa a spolu s rybí polévkou nesmí v žádném případě o Vánocích chybět na stole. Ale ne vždy se kapr na Vánoce jedl. Jeho tradici přinesla mezi lid Magdalena Dobromila Rettigová a bramborový salát se začal podávat až po první světové válce. K oblibě ryb přispělo i to, že se na přelomu 18. a 19. st. dostalo rybářství do popředí, začalo se mu dařit a ryby proto byly dostupné i pro chudší lid. V dobách dřívějších se ovšem jedly jiné pokrmy. S první hvězdou na nebi, kdy končil oficiálně půst, se začalo oplatkami potíranými medem, šípkovou zavařeninou, česnekem či bylinkami. Poté se podávala houbová polévka či omáčka. Velmi často se jedla i kaše z jáhel, krupice či hrachu. I když se po věřících požadovalo dodržování půstu, hodně lidí pořádalo vánoční zabíjačky, které přesunuli na 23. prosinec a o Vánocích se pak cpali vepřovým. Na Moravě a Slovensku na Církev ale házeli bobek a vepřové jedli, ať si hlásala, co chtěla, protože se domnívali, že pakliže nebudou o Vánocích jíst vepřové maso, příští rok jim vyhyne dobytek. (Morava rulezzzzz :D )
