ČESKÉ VÁNOČNÍ ZVYKY A OBYČEJE
1. Lití olova: lití olova patří k nejstarším způsobem vánočního věštění. Je k němu potřeba větší místa či nádoba plná vody, dvě vařečky nebo tyčky, starý klíč s velkým uchem, olovo, lžíci na roztavování olova a oheň. Na nádobu položíme vařečky a na ně dáme klíč. Roztavené olova pak lijeme uchem klíče do vody. Podle tvaru, do kterého olovo ztuhne, pak věštíme, co nás čeká v novém roce. V dnešní době lze koupit pěkné soupravy na lití olova, jejichž součástí jsou olověné mince a nádobka na tavení. Sama jsem to zkoušela a je to fakt sranda :D
2. Krájení jablka a louskání ořechů: o štědrovečerní večeři rozkrojíme napříč jablko a dle tvaru jaderníku uvnitř se věští: hvězdička značí zdraví a radost, křížek pak nemoc nebo dokonce smrt. Také by jablíčko nemělo být uvnitř nijak nahnilé či mít v jaderníku červíka, proto vybírejte ta hezčí. Stejně se věští i z vlašských ořechů: pokud je oříšek zdravý a chutný, znamená to pohodu, radost a zdraví. Pokud je naopak černý, pak to věští smutek a trápení. Skořápky od ořechů se mohou taktéž použít jako lodičky uprostřed se svíčkou k pouštění po vodě.
3. Věštění z cibulových slupek: z cibule se naloupe 12 "sukének" a doprostřed každé se nasype trocha soli. Poskládáte je vedle sebe do řádku, aby pak každá sukénka reprezentovala jeden měsíc z následujícího roku. Na které se sůl do rána rozpustila, ten měsíc se měl očekávat déšť; na které se nic nestalo, ten měsíc mělo být sucho.
4. Rybí šupiny: pod ubrus či pod talíře stolovníků se vkládá rybí šupina, která zajišťuje jedlíkům bohatství. (Pak si ji můžete vložit do peněženky, tam vám právě bude držet peníze.) Počet jídel na stole u štědrovečerní večeře má být devět, protože právě toto číslo značí úplnost a způsobuje zázraky.
5. Jmelí: jmelí je také neodmyslitelnou součástí Vánoc. Přináší štěstí a požehnání do rodiny. Bylo známo již v dobách starověkých a bylo považováno za dar nebes, neboť roste v korunách stromů. Staří Slované věřili, že ztrácí svou kouzelnou moc, pokud se seká, a proto se smělo pouze lámat rukou. Z magických účinků umožňuje klidný spánek s krásnými sny, dáte-li je pod polštář a nebo ho pověsíte na čelo postele. Jmelí se používalo jako ochrana proti bleskům, požárům a proti neštěstí všeho druhu. Také se dávalo do kolébky, aby dítě nemohlo být ukradeno. Políbíte-li svou lásku pod jmelím, zůstane váš vztah zachován. Jmelí se pak má nechat v domě zavěšeno až do příštích Vánoc a obřadně spálit.
6. Pečení vánočky: Vánočka neodmyslitelně patří k Vánocům. Dříve se jich v každé domácnosti peklo hned několik. Hospodyně měla zadělávat na těsto v bílé zástěře a nesměla mluvit. Bylo zvykem zapékat do těsta minci. Pokud se vám podaří ji při krájení vánočky objevit, vaše finanční záležitosti v příštím roce budou výrazně lepší. Vánočka, která vyšla z trouby připálená nebo natržená, věštila v příštím roce neúspěch a nezdar. Pamatujte také na to, že vánočku byste neměli jíst sami – kousek patří do ohně a kousek do studny, jinak se vašemu domu vyhne štěstí.
7. Házení pantoflem: svobodné dívky nikdy nezapomněly na házení pantoflem či jinou vhodnou obuví. Otočily se zády ke dveřím a pravou rukou jej vhodily směrem ke dveřím. Směřovala-li špička obuvi po dopadu na zem směrem ke dveřím, značilo to sňatek a odchod z domu. Pakliže špička střevíce mířila dovnitř domu, znamenalo to, že dotyčná ještě rok zůstane na ocet.
8. Med: zapomenutým zvykem je pomazat si tváře medem, což zajistilo "pomazaným", že se měli po celý následující rok rádi.
(Zdroj: moudré knihy a internety)
