CO DĚLAT KDYŽ NÁM TOHO VESMÍR PŘÍLIŠ NADĚLÍ
Někdy nám toho Vesmír v jednu chvíli nasype na hlavu víc, dost situací se vyvine haluzově a my s vytřeštěnýma očima nevíme, co to kua jako je?!? Vím, že je mezi vámi spousta z vás, která si minimálně jednou v životě podobnou situací prošla. Hodně se to týká právě karmických lekcí, vztahů a situací, které jsme si před inkarnací nasmlouvali. Mnoho lidí se mě ptá, co má v dané situaci dělat, že je toho moc a že když už se rozhodli pro jeden směr, Vesmír jim vhodil do cesty něco, co je opětovně dostává na opačnou stranu, kudy prvně nechtěli jít. Bývá to hodně v situacích, kdy už se konečně člověk dokope k zásadnímu kroku a pak bum, opět je natočen jinudy. Opět se budu opakovat, když vám dám svou velmi častou radu: zastavte, rozdýchejte to, do čeho jste vpadli, pak počkejte, až se dech opět zařadí do běžného, klidného tempa a vnímejte, co na to srdce. Pokládejte mu jednoduché otázky, nebo si v hlavě vizualizujte, představujte jednotlivé scénáře, které by mohly být vaší další volbou a vnímejte, co intuice, srdce, co vaše tělo na to. Cítíte klid? Nic ve vás nerumpluje, nic vás nezačne bolet, svrbět, lechtat? Pak se vydejte pod taktovkou tohoto scénáře a na druhé lidi ani okolnosti se nedívejte. Je vám naopak špatně, cítíte se zesláblí, roztěkaní, vnitřně v nepohodě a nesouladu? Pak je tu něco špatně a je potřeba se ptát sám/sama sebe proč. Těžká rozhodování se vyskytují zejména tehdy, když do situace vstoupí duše nového dítěte, velmi často právě počatého, když se rozhodnete pro svatbu a do života vám vběhne karmický partner(ka), ke kterému cítíte nepopsatelnou vášeň, když se po letech dokopete vnitřně k opuštění partnera a on(a) jak na potvoru zrovna vážně onemocní nebo ztratí práci a je finančně a dost často i zdravotně na vás závislý. V takové situaci je to mnohem horší a bolestivější rozhodování a rozhodně by při něm neměl hrát soucit či lítost žádnou roli. Mnohdy jste dokonce tlačeni k okamžitému vyjádření, k rozhodnutí na místě, které je ale tak zásadní, že se necítíte dobře, nevnímáte komfort, který byste jinak vnímali, pakliže by vám byl dán čas na rozhodnutí. Vy ale nemusíte jednat ihned, vy si ten čas můžete vzít bez souhlasu okolí. Nebojte se přiznat, že v danou chvíli nevíte, co cítíte, co chcete, co máte dělat. Odstupte na čas z daného konfliktu a běžte si na pár dnů někam do Přírody setřídit myšlenky. Buďte jen sami se sebou, bez telefonu, bez přítomnosti byť dobrých a spolehlivých přátel. A v Přírodě sledujte procesy, které ve vás zcela přirozeně započnou. A pokládejte si různé otázky, vnímejte srdce, jak reaguje, vnímejte vnitřní hlas, který s vámi začne promlouvat, vnímejte symboly a znamení kolem sebe, ale nebuďte jimi posedlí. Všechny odpovědi na to, co v jaké situaci dělat, jsou od počátku ve vás. Vy je jen neslyšíte, protože vaše mysl řve jak na lesy a jemný hlásek srdce nemá dostatečnou sílu tento ryk překřičet. A pak se vraťte tam, kde jste onu osudnou zprávu zjistili, kde je ta pomyslná křižovatka, na které se máte rozhodnout a jděte podle instrukcí, které jste v době klidu v Přírodě dostali. Nic víc se po vás v těchté chvílích nechce. :-) Morgana
