BŘEČŤAN - ROSTLINA LÁSKY A VĚRNOSTI
Dneska jsem si pro vás připravila pár řádků o břečťanu, který já osobně miluju a ještě jednou miluju a nikdo mi nevymluví, že je to jedna z nej rostlinek, která udělá ze zahrady velmi útulné a magické místo. Není krásnějšího pohledu (alespoň tedy pro mě) než ten, který spočine na domku porostlém břečťanem, jenž se táhne i po okolní zahradě, stromech a zídkách, k tomu všemu někde mezi ním najdete malou, mnohdy opatinovanou branku, jež na vás působí jako vstup do pohádkové říše. Ano, ano, nemám ráda moderní domky a novostavby, protože jim právě tohle kouzlo chybí a je to právě břečťan, který mě už před léty chytl za srdce a nedám na něj dopustit. Je mi jedno, že zedníci mrčí, když jej mají ze zdi vytrhat (což jde mimochodem velmi, ale velmi těžko), břečťan patří mezi mé srdeční záležitosti. Ač jedovatý, patří břečťan mezi rostlinky uctívané Kelty. Je to rostlina lásky a věrných spojení, proto by neměla nikdy chybět v kytici nevěsty a aranžích, které jsou vytvářeny pro svatební hostinu. Kdyby si ženy pro svůj obřad nevybíraly ty kýče, které mnohdy vidím na svatbách, tak by udělaly lépe. Břečťan je základ! Dříve se z nich právě pletly svatební věnečky na hlavu, protože přinášely štěstí a taktéž se jimi korunovali básníci, což se snažila naše milá Církev jednu dobu vymýtit, ale nezadařilo se jí. Pokud tedy máte břečťan kolem domu či na zahradě, přinese vám to štěstí, lásku, věrnost a přátelské vztahy se všemi z rodiny, ale i s těmi, kteří vás budou přicházet navštívit. Ženy asi vědí, že břečťan se krom jiného používá dost často i v přípravcích proti celulitidě, jelikož brání vodě, aby se usazovala v těle. Je to i léčivý prostředek na výplachy ženských orgánů, je protizánětlivý a uvolňuje hleny (kdo má děti, ten zná sirup Prospan, žeo). Břečťan vám v podstatě poroste kdekoli, má ale potřebu se pnout a plazit, takže nejkrásněji vynikne právě u stromu, jimž zahalí svými listy kmeny i větve, podél plotů či na zídkách domů či pergol, kde vám poskytne ochranu před povětrnostními vlivy a dodá stín. Já se ve snech čas od času vracím do nějaké vilky, která má kolem sebe kovový plůtek porostlý břečťanem, zahradu zelenou od stejné rostlinky, ze které vyčuhuje jen úzká vyšlapaná cestička, všude je kámen, magické teplo a já se tam cítím doma. Věřím, že jednou přijdu na to, kde to je a všem, kdo na podobných místech bydlí, tiše a upřímně závidím. Morgana
