SVÁTEK VŠECH ZESNULÝCH - DUŠIČKY
Krom toho, že dnes slaví svátek můj drahý syn a dle všeho, jak tak na něj koukám, to má v paži, páč zrovna běží nekončící marathon, tak je druhý listopad i svátkem, kdy vzpomínáme na zemřelé, na příbuzné a kamarády, kteří nás opustili (respektive opustili tento svět). Nebudu se tu rozepisovat o tradicích Církve, protože můj názor na ni znáte, ale jen bych chtěla připomenout, že Dušičky ve své podstatě vznikly z keltského svátkuSamhain, který Keltové vnímali jako konec roku, čas, kdy se navíc zemřelí navracejí navštěvovat živé a živí mají možnost navštívit podsvětí. I zapalování ohně pozdějí svíček pochází z dob Keltů. Oheň byl vždy očistným prvkem a navíc sloužil pro duše zbloudilé, aby našly cestu a zároveň chránil před negativními duchy. Dříve se v tento den peklo speciální pečivo, tzv. kosti svatých, které se rozdávalo pocestným. Mezi pověry patří, že v tento čas se duše alespoň na chvíli navracejí z Očistce, aby si oddechly od muk a z tohoto důvodu lidé dávali do lamp máslo, aby si jím mohly tyto duše potírat popáleniny a rány. V naší zemi je zvykem v tuto dobu jít na hřbitov vydrhnout pomník, úhledně uhrabat hrob a ten pak poklást květinami, věnci a všelijakou jinak tvarovanou aranží. Ať už vnímáte Dušičky jakkoli, místo sdílení těch trapných nicneříkajících fotografií se svící a sloganem "Vzpomínáme" nebo "RIP", které už patří ke koloritu této sociální sítě, zkuste zvednout zadek od počítače, nakoupit svíčky a kalíšky a třeba jenom s malou soškou andílka jít na místo, kde spočívají ti, jenž vás opustili. Ani tento svátek totiž není o tom, zda mám na hrobě ty nejúžasnější geometrické tvary a věnec s průměrem dva metry, ale o projevení lásky k bližním. Pálit svíčky můžete i doma, ale dnes bych se raději zdržela jakýchkoliv kouzel a čarování, protože jde přece jenom o období, kdy by se k vám mohly zatoulat i nezvaní hosté. Raději nad zapálenou svíčkou pouvažujte nad životem, dejte si grog či kávičku poděkujte tomu nahoře za všechny dary, které vám sesílá. *Morgana*
