VOLBY PREZIDENTA 2018
Dnes je tu konečně den, kdy začínají volby, zítřejším dnem končí a já se neskutečně těším na to, až ta hysterie kolem nich ustane. Tolik hnusu, plivanců a netolerance jsem dlouho nikde neviděla a že už jsem toho sakra viděla. On člověk by se dokázal zasmát nad pár vtípky o panu Zemanovi či Drahošovi, ale čeho je moc, toho je příliš a já se nestačím udivovat nad primitivností v komentářích a reakcích na fanoušky protikandidáta, která se bohužel netýká jen lidí s inteligenčním kvocientem na bodu mrazu, ale i těch, kteří jsou vzdělaní a které jsem brala jako jedince na určité úrovni. I mezi svými přáteli sleduji, jak se vybarvují a jak se neumí srovnat s tím, že ne všichni jsou ovce, které se médii, slavnými osobnostmi či z kontextu vytrženými úryvky nechají ovlivnit a poslušně přijdou k urně, do které vhodí to, do čeho byli tlakem okolí donuceni. Žijeme v demokratické zemi a slovo demokratický znamená, že má každý právo volby bez jakéhokoli vysvětlování a nátlaku zvenčí. Každý si můžeme říct, co chceme, dělat, co chceme, žít, jak chceme. Patří sem i tolerance toho, pro co se ten druhý rozhodne. Je jedno, zda s ním nesouhlasím, zda já sama vidím věci z širšího kontextu, zda mám více načteno k dané problematice, více odžito, zda vidím a čtu ve tvářích. Je taky jedno, že vidím dopředu to, co se začne dít, pokud vyhraje pan Drahoš, anebo svůj post obhájí pan Zeman. Je jedno, že jim oběma čtu ve tvářích, že u každého z nich vidím jiné plusy či mínusy než zbytek republiky. Protože toleruji cestu každého jednoho obyvatele této země, toleruju a uvědomuju si, že každý jeden z nás jsme na své cestě v jiném bodě, chápu, že žáček první třídy nemůže chápat těžké chemické vzorce dvacetiletého studenta biochemie, naprosto rozumím i tomu, že běžný smrtelník se rozhoduje jinak než já, která "vidím" i jinak. Nesoudím, nehaním, nesnažím se ovlivňovat. Každý jsme tu za sebe, každý vycházíme ze svých vlastních názorových a morálních žebříčků, každý jsme si prošli jiným a z toho jiného získali jiné, které se naprosto vůbec nemusí ztotožňovat se zážitky a pocity dalších tisíců lidí. Rozumím i tomu, že můj rodič či prarodič, soused Olin, stará paní Maříková z trafiky, milenec Laďa nebo kamarádka z dětství Šárka budou mít odlišné názory na politiku, na to, kam by měla naše zem směřovat, na dané dva kandidáty a na to, čemu a zda jim věří. Je taky jedno, že někdo v prvním kole věřil politickým a prezidentským schopnostem pana Hanniga (ha ha) nebo čistotě charakteru a úrovni pana Horáčka (ještě větší ha ha). Toleruju, že někoho oslovili, že se rozhodli s občankou jít a vhodit jejich jméno do boxu. Mohu si to nazývat naivitou, mohu si to nazývat hloupostí a nevyzrálostí. Mohu si to nazývat jakkoli se mi zlíbí. Ale nemohu to titulovat slovy "hlupáku, blbe, negramotný idiote". Tedy mohu, ale vyjadřuju tím pouze a jen to, že tím hlupákem, blbem a negramotným idiotem jsem já sama, protože co vidím u druhého a jak jej tituluju, to je moje a o mně. Je mi z některých lidí úzko a zle od žaludku. Dopřejte každému, ať se svobodně rozhodně z vlastních vnitřních popudů, zkušeností, vhledů a názorových pocitů o svém vlastním kandidátovi. Nechť je to pan Zeman, pokud to tak někdo cítí, anebo pan Drahoš, je-li někomu milý. Duševní a morální dospělost a vyzrálost je právě v tom, že dané rozhodnutí budu tolerovat, nebudu komentovat nízkými a zbytečně ubohými komentáři a pochopím, že kolegyně z účetního nebo Slávek z autoservisu zkrátka a dobře přichází ke svým závěrům z jiných pohnutek než já.
Uvědomme si to, prosím. Tolerujme názor druhých, byť je od toho našeho naprosto odlišný. Nevnucujme své postoje, názory a netlačme na druhé, aby volili NAŠEHO favorita, protože MY jsme přesvědčeni o NAŠÍ pravdě, ke které jsme se dopracovali skrze VLASTNÍ optiku. Každý jsme tu sám za sebe a vše se děje tak, jak má. Důvody pochopíme až za pár let při zpětném pohledu.
Mějte šťastnou ruku při volbě a volte si, koho chcete. Je to vaše neoblomné právo, které vám dává tato zem.
Morgana
