MANDRAGORA
MANDRAGORA
Mandragora byla již od pradávna nazývána magickou rostlinou, jež byla opředena mnoha pověrami.
Mandragora lékařská neboli pokřín obecný pochází z jihovýchodní Evropy. Na první pohled vás upoutá její kořen, který připomíná tvar lidského těla. Listy a květy vyrůstají ve tvaru růžice přímo z kořene, květy jsou fialové až bělavé a mají tvar zvonku, z nich se pak tvoří žluté bobulovité plody, co se podobají malému jablku.
Traduje se, že při vytažení mandragory ze země vydává démon sídlící v jejím kořenu tak děsivý skřek, že kdo ho zaslechne, zešílí, či dokonce zemře. Při sběru mandragory si proto mají lidé zacpat uši voskem. Kořeny se musí uvolnit a přivázat k ocasu černého psa. Pes rostlinu vytáhne, pojde a kořen se může sebrat. Podle další legendy roste mandragora ze semene muže, jenž trpí na mučícím kole, jiná vypráví, že jde o moč a sperma oběšence.
V antickém Řecku byla mandragora pro své silné afrodiziakální účinky zasvěcena bohyni Afroditě. Kořen mandragory tvoří hlavní ingredienci nápojů lásky, které mají u protějšku vzbudit sexuální touhu. Ženy nosívaly sušený kořen mandragory jako talisman, neboť věřily, že působí proti neplodnosti.
Mandragora, před níž měli respekt i samotní mágové, pomáhá jako ochrana před nemocemi, negativní energií a posedlostí. Používá se při vymítání ďábla a ochraňuje před ním. Tajemná bylina byla rovněž součástí mastí, kterými se potíraly čarodějnice, když letěly na sabat.
Výtažky z kořene získávali lidé tak, že oloupaný kořen vařili v octu nebo víně, následné vypití odvaru potom způsobuje halucinogenní stavy, zejména o létání. Tyto lektvary sloužily k věštění budoucnosti, odhalení příčin nemocí a jejich léčení či čarování a zaklínání, umožňovaly též cestování do jiných světů a dimenzí.
Šťáva z kořene a někdy i z plodů se užívala v nižších dávkách jako lék proti nespavosti, ve vyšších pak jako sedativum a analgetikum k utlumení bolesti při operacích a silných bolestech. Pro dosažení hlubokého spánku, doprovázeného neuvěřitelně živými sny, byly zase pojídány zralé plody této rostliny.
Babky kořenářky a léčitelé používali výtažky z mandragory i při plicních onemocněních, mandragora dokáže zklidnit úporný kašel a snižuje tvorbu sekretu v plicích. Z listů se vyráběly obklady na otoky a zánětlivá onemocnění kůže. V podobě mastí a krémů likviduje mandragora vředy a bradavice.
V současnosti vzrůstá zájem o využití mandragory k léčbě cukrovky a vysokého krevního tlaku. Některé obsažené alkaloidy také účinkují proti rakovinovému bujení, především proti leukémii.
Při předávkování je mandragora smrtelně jedovatá.
Mandragora byla již od pradávna nazývána magickou rostlinou, jež byla opředena mnoha pověrami.
Mandragora lékařská neboli pokřín obecný pochází z jihovýchodní Evropy. Na první pohled vás upoutá její kořen, který připomíná tvar lidského těla. Listy a květy vyrůstají ve tvaru růžice přímo z kořene, květy jsou fialové až bělavé a mají tvar zvonku, z nich se pak tvoří žluté bobulovité plody, co se podobají malému jablku.
Traduje se, že při vytažení mandragory ze země vydává démon sídlící v jejím kořenu tak děsivý skřek, že kdo ho zaslechne, zešílí, či dokonce zemře. Při sběru mandragory si proto mají lidé zacpat uši voskem. Kořeny se musí uvolnit a přivázat k ocasu černého psa. Pes rostlinu vytáhne, pojde a kořen se může sebrat. Podle další legendy roste mandragora ze semene muže, jenž trpí na mučícím kole, jiná vypráví, že jde o moč a sperma oběšence.
V antickém Řecku byla mandragora pro své silné afrodiziakální účinky zasvěcena bohyni Afroditě. Kořen mandragory tvoří hlavní ingredienci nápojů lásky, které mají u protějšku vzbudit sexuální touhu. Ženy nosívaly sušený kořen mandragory jako talisman, neboť věřily, že působí proti neplodnosti.
Mandragora, před níž měli respekt i samotní mágové, pomáhá jako ochrana před nemocemi, negativní energií a posedlostí. Používá se při vymítání ďábla a ochraňuje před ním. Tajemná bylina byla rovněž součástí mastí, kterými se potíraly čarodějnice, když letěly na sabat.
Výtažky z kořene získávali lidé tak, že oloupaný kořen vařili v octu nebo víně, následné vypití odvaru potom způsobuje halucinogenní stavy, zejména o létání. Tyto lektvary sloužily k věštění budoucnosti, odhalení příčin nemocí a jejich léčení či čarování a zaklínání, umožňovaly též cestování do jiných světů a dimenzí.
Šťáva z kořene a někdy i z plodů se užívala v nižších dávkách jako lék proti nespavosti, ve vyšších pak jako sedativum a analgetikum k utlumení bolesti při operacích a silných bolestech. Pro dosažení hlubokého spánku, doprovázeného neuvěřitelně živými sny, byly zase pojídány zralé plody této rostliny.
Babky kořenářky a léčitelé používali výtažky z mandragory i při plicních onemocněních, mandragora dokáže zklidnit úporný kašel a snižuje tvorbu sekretu v plicích. Z listů se vyráběly obklady na otoky a zánětlivá onemocnění kůže. V podobě mastí a krémů likviduje mandragora vředy a bradavice.
V současnosti vzrůstá zájem o využití mandragory k léčbě cukrovky a vysokého krevního tlaku. Některé obsažené alkaloidy také účinkují proti rakovinovému bujení, především proti leukémii.
Při předávkování je mandragora smrtelně jedovatá.
